Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > Kobylnice

Kobylnice (okr. Brno-venkov)
Petr Kos - Jiří Kala

Zprvu nenápadně začal koncem září záchranný výzkum v trati „Rybníky“ v Kobylnicích. Plochá niva Říčky (místopisně Zlatého potoka) určená k výstavbě závlahové nádrže neskýtala velké naděje na zachycení výraznějších stop archeologie, avšak tento předpoklad se ukázal být mylným – když byl výzkum v půli prosince ukončen, bylo zde na ploše 1,6 hektarů prozkoumáno již bezmála 900 zahloubených objektů. Místo bylo osídleno již v mladší době kamenné, nejvýrazněji však v mladší době bronzové, železné a římské, ze kterých pocházejí charakteristické zásobní jámy a pozůstatky chat a zemnic, v případě halštatského období byl potom zachycen i půdorys ohrazené zemědělské usedlosti – dvorce. Snad středověkého původu jsou dva dlouhé žlaby, sloužící patrně blíže neurčeným vodohospodářským účelům (odvodnění, náhony…). Události konce druhé světové války dokládaly četné střepiny a granáty, náležející německé protiletadlové obraně blízkého letiště a sovětským tankovým a dělostřeleckým silám.
Ze spektra „běžných“ (i když nikoliv nevýznamných) sídlištních nálezů se vymykaly tři. V jedné ze zásobních jam byl odkryt prakticky neporušený depot keramických nádob datovaných do velatické fáze kultury středodunajských popelnicových polí, čítající několik desítek kusů od drobných šálků přes talíře, mísy, moždíře až po mohutné amfory o objemu několika desítek litrů, které posloužily jako bytelné schránky pro výše uvedenou „drobotinu“. Ať už bude výsledný počet nádob jakýkoliv, terénní odhady pohybující se od 50 do 90 kusů nasvědčují, že se jedná o vůbec největší dosud objevený soubor tohoto typu na Moravě.
Druhým významným nálezem, jehož odkrytí však vzbudilo kvůli neutěšeným klimatickým podmínkám nastupující zimy spíše rozporuplné reakce, byla studna, jejíž datování je zatím sice nejasné, ovšem prostorová vazba k halštaskému dvorci zřejmá. Poměrně nehluboká šachta (3 až 4 metry od stávajícího povrchu) byla pažena svisle nabíjenými zahrocenými fošnami a půlkuláči, jejichž téměř 2 metry dlouhé zbytky byly kompletně vyzvednuty a převezeny ke konzervaci a dendrochronologickému datování. Ani v zásypu, jehož četné objemné vzorky byly odebrány na proplavení, nebylo nalezeno nic, co by stavbu datovalo. Také důvod vzniku studny v místě, které se s vodou vždy spíše potýkalo, než by trpělo jejím nedostatkem, je prozatím nejasný.
Třetím důležitým nálezem je depot železných zlomků a bronzových slitků z interiéru germánské chaty z doby římské. Velice podobný soubor skrytě deponovaných předmětů byl pracovníky ÚAPP Brno odkryt poměrně nedávno pří výstavbě rodinných domů v nedalekých Blažovicích.

 

Upozornění

Hledáme brigádníky z řad studentů nejen archeologie.
V případě zájmu kontaktujte paní Dorotu Zawadovou na tel. čísle:
605232600
nebo e-mailem:

zawadova@uapp.cz

 

Zprávy

Příměstský tábor 

Dne 26. 7. 2017 se uskutečnila v rámci příměstského tábora Muzea ve Šlapanicích (ve spolupráci s Muzeem Brněnska a Lužánkami) naučná exkurze do údolí Říčky v Moravském krasu...
více...

Seloutky

Ve dnech 23. května až 26. června 2017 provedlo prostějovské pracoviště ÚAPP Brno, v.v.i., záchranný archeologický výzkum vyvolaný výstavbou rodinného domu S. Trnečkové a J. Baráka v Seloutkách, okr. Prostějov...
více...

Tišnov

V červnu uskutečnili pracovníci ÚAPP Brno, v.v.i., záchranný archeologický výzkum v Tišnově před plánovanou výstavbou bytového domu na jihovýchodním konci ulice Dlouhá...
více...

Keltové 2017

Ústav archeologické památkové péče se po delší době ujal opět organizace konference Doba laténská ve střední Evropě, která se uskutečnila ve spolupráci s Československou skupinou pro dobu železnou v květnu 2017...
více...

Josefov

Stejně jako v minulém roce jsme se podíleli na workshopu středověkého železářství a doprovodných řemesel ve střední části Moravského krasu na Staré huti v Josefově u Adamova (okr. Blansko)...
více...

 

ustav_layout_20[1].png