Drobečková navigace

Úvod > Výzkumy > Výzkumy 2016 > PROSTĚJOV-VODNÍ

PROSTĚJOV (okr. Prostějov)
Ul. Vodní – stavba polyfunkčního domu (P. Fojtík, č. akce 619/16)

Po dlouhý čas poněkud zpustlé parcely situované na tzv. Brněnském předměstí, a tedy vně městských kamenných hradeb, přílišná archeologická očekávání nepřinášely - skrývaly však o to větší překvapení a významnější objev. Základové pasy stavby protnuly dvě střepoviště nasvědčující výrobě novověké majolikové keramiky. Ta obsahovala, vedle početných souborů fragmentární neglazované hrnčiny širokého typologického spektra, také artefakty přímo související s toufarským řemeslem - hojně zastoupen je zde především tzv. „krédl“, tedy hvězdicovitá keramická pomůcka sloužící k oddělování nádob při výpalu a bránící tak jejich vzájemnému spečení. Vyskytly se však také zlomky mís se zbytky substancí pro bílou cíničito-olovnatou polevu a defektní výrobky druhotně využité při aplikaci barev, zde se stopami pigmentu modrého a manganově červeného. Dochovaná ukázka finální fajánsové produkce umožňuje datování souborů k přelomu 18. a 19. století, což nepřímo potvrzuje i nalezený početní norimberský fenik (mincmistr Iohann Hieronymus) poskytující „post quem“ datum 1756. Tím však naše objevy zdaleka nekončí. V publikaci „Moravská lidová keramika“ od Karla Černohorského (1941) jsou, s odkazem na „Meisterbuch“ hrnčířského cechu v Prostějově z let 1796 - 1836, uvedena nejen jména, ale i dostupná životopisná data k prostějovským příslušníkům toufarského řemesla. Zde se dovídáme též velmi cenné údaje o jejich majetkových poměrech a potažmo o případné lokaci jejich dílen. Srovnáním těchto záznamů s dochovanými indikačními skicami města Prostějova z roku 1833 docházíme k nečekanému zjištění. Ve stavbou dotčeném prostoru, přesněji na Brněnském předměstí v domě čís. 44 (Wassergasse, dnes ul. Vodní), se dne 17. května 1773 narodil Jan Skřivánek - v roce 1799 vzpomínaný jako „předměšťan a majitel otcovského domku“ a v zápisu o jeho úmrtí uváděný jako toufarský mistr. Dochovaný plán toufarské pece, kterou si nechal postavit v domku na Olomouckém předměstí č. 43 v roce 1818, nás pak přivádí na dnešní ulici Vápenice, čímž se jeho jméno hypoteticky spojuje i s nálezem vyvezené hrnčířské dílny 18. až poloviny 19. století zachycené v této části města při pokládce telekomunikačních kabelů v roce 1996. Archeologie tak zcela unikátním způsobem kráčí ve stopách konkrétního novověkého řemeslníka - toufarského mistra Jana Skřivánka a ve spolupráci s přírodovědnými obory, na základě chemických analýz fajánsových polev a barev, tato neobvyklá kolekce nálezů z ulice Vodní snad v budoucnu umožní i vysledovat jeho vlastní hrnčířské výrobky.

 

Upozornění

Hledáme brigádníky z řad studentů nejen archeologie.
V případě zájmu kontaktujte paní Dorotu Zawadovou na tel. čísle:
605232600
nebo e-mailem:

zawadova@uapp.cz

 

Zprávy

Příměstský tábor 

Dne 26. 7. 2017 se uskutečnila v rámci příměstského tábora Muzea ve Šlapanicích (ve spolupráci s Muzeem Brněnska a Lužánkami) naučná exkurze do údolí Říčky v Moravském krasu...
více...

Seloutky

Ve dnech 23. května až 26. června 2017 provedlo prostějovské pracoviště ÚAPP Brno, v.v.i., záchranný archeologický výzkum vyvolaný výstavbou rodinného domu S. Trnečkové a J. Baráka v Seloutkách, okr. Prostějov...
více...

Tišnov

V červnu uskutečnili pracovníci ÚAPP Brno, v.v.i., záchranný archeologický výzkum v Tišnově před plánovanou výstavbou bytového domu na jihovýchodním konci ulice Dlouhá...
více...

Keltové 2017

Ústav archeologické památkové péče se po delší době ujal opět organizace konference Doba laténská ve střední Evropě, která se uskutečnila ve spolupráci s Československou skupinou pro dobu železnou v květnu 2017...
více...

Josefov

Stejně jako v minulém roce jsme se podíleli na workshopu středověkého železářství a doprovodných řemesel ve střední části Moravského krasu na Staré huti v Josefově u Adamova (okr. Blansko)...
více...

 

ustav_layout_20[1].png