Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > Brno-Líšeň (okr. Brno-město)

Brno-Líšeň (okr. Brno-město)



Pohled na plochu loňské etapy záchranného archeologického výzkumuBěhem podzimního záchranného archeologického výzkumu v Brně-Líšni na Houbařské ulici, o kterém jsme již informovali v souvislosti s nálezem lebky zubra, se podařilo zaznamenat také doklady lidské přítomnosti v minulosti. Většina nálezů se koncentrovala na poměrně malé ploše v jihovýchodním rohu staveniště, v místě budoucích zahrad dvou rodinných domů.
Nejstarší nálezy jsou zastoupeny několika zahloubenými sídlištními jámami, v nichž se nacházela keramika, kterou lze předběžně datovat jako pravěkou, snad z doby bronzové; tato datace bude ovšem upřesněna po laboratorním zpracování nálezů. Další osídlení představuje osada z doby laténské. Náleží k ní dvě obdélné chaty s podlahou zahloubenou v jednom případě cca 20 cm a ve druhém 40 cm do podloží. K sídlišti patřil snad i mělký žlábek o hloubce až cca 40 cm a šířce převyšující 1 m, který se nacházel poblíž, a možné také některé další malé zahloubené objekty. V zásypech se podařilo vyzvednout typickou laténskou keramiku a zlomek železné spony, kteréMělký žlábek, snad z laténského období umožňují dataci zhruba do 3. stol. př. n. l.
Lokalita byla osídlena také Slovany, kteří zde po sobě zanechali minimálně jednu zásobní jámu na obilí a jeden výrobní objekt. Zásobní jáma měla kruhový půdorys o průměru přes 1 m a hloubku od povrchu podloží 140 cm. Její stěny se svažují směrem ke dnu. Výrobní objekt nebyl prozkoumán v celé velikosti, neboť byl porušen výkopem pro vodovod. Jednalo se o zahloubený objekt nepravidelného tvaru. Zjištěné rozměry činí 4,3 × min. 2 m, hloubka dosahuje 50 cm. Na podlaze objektu se nacházely dvě malé podlouhlé pícky s mísovitým dnem. Obě pícky měly v jedné delší stěně vertikálně umístěný plochý kámen a měly v blízkosti předpecní jámu. V podlaze se podařilo identifikovat také několik menších kůlových jam, díky kterým můžeme předpokládat existencí lehčích přístřešků chránicích obě pece. V zásypu objektu bylo nalezeno množství železářské strusky, objekt tedy sloužil jako železářská huť. Podle keramiky, vyzvednuté z obou objektů, lze slovanské osídlení datovat do 9. stol. n. l., do doby, kdy fungovalo velkomoravské hradiště ve Starých Zámcích u Líšně.
Výzkum bude na lokalitě pokračovat i v letošním roce.

Slovanská zásobnice Slovanská železářská huť se dvěma pecemi (do oranžova propálené ovály s kamenem) a kůlovými jamkami (drobné jamky o průměru cca 10-15 cm, u každé je papírové číslo)