Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > Čelechovice na Hané (okr. Prostějov)

Čelechovice na Hané (okr. Prostějov)



Ilustrační snímek z probíhajícího záchranného archeologického výzkumuVe dnech 24. července až 14. října 2021 probíhal v severní části katastrálního území Čelechovice na Hané, okr. Prostějov, v údolí pod polohou s pomístním názvem „Skřivaň“, záchranný archeologický výzkum vyvolaný stavbou vodohospodářských opatření, polní cesty a krajinné zeleně. V návaznosti na realizované zemní práce se podařilo zachytit, odkrýt a zdokumentovat celkem 33 archeologických objektů a situací reprezentujících dvě výrazné etapy dosud neznámého osídlení tohoto místa. V prvním případě jde o sídliště ze střední doby laténské (rámcově 3. století před Kristem), k jehož existenci můžeme vztáhnout i známé keltské pohřebiště narušené při budování železniční trati již v roce 1882. Z výplní několika prozkoumaných polozahoubených chat byla získána nejen kolekce keramiky nebo zvířecích kostí, ale kupříkladu i na dvě poloviny rozlomený švartnový náramek (jeho surovina má svůj původ v oblasti uhelných pánví na Rakovnicku) či drobná keltská mince. Archeologicky velmi cennými jsou fragmenty keltské nádoby s unikátní vhloubenou výzdobou, která poukazuje na kontakty směrem k severu, do oblasti tzv. przeworské kultury. Chronologicky mladší, svýmiSkelet dospělého muže pohřbeného do raně středověké sídlištní jámy stopami však ještě výraznější doklady lidské přítomnosti, zanechala prostorově rozsáhlejší osada raného středověku, která zde vznikla zřejmě již v době velkomoravské (9. století n. l.) a dožila se až období mladohradištního (11. století n. l.). V jejím kontextu nejzajímavějšími jsou terénní situace časově spadající do 2. poloviny 10. století, kam zřejmě náleží i pozůstatky baterie železářských pecí objevené při břehu dnes již zaniklé vodoteče. Za příklad přímo učebnicový můžeme označit zemnici (obj. č. 531) s relikty kamenné pece či spíše krbu, doplněnou v rohu zásobní (obilnou) jámou, jejíž zásyp vydal, vedle kolekce příznačné keramiky, zvířecích kostí nebo trosek mazanicové pražnice (tj. zařízení k dosoušení obilí), též drobný stříbrný peníz (tzv. obol) spadající do samotného závěru 10. století (okruh tzv. nepřidělených ražeb považovaných za pokusy o 1. moravskou minci). Vysoce neobvyklým nálezem je skelet dospělého muže druhotně pohřbeného do jednoho z běžných sídlištních objektů. Jeho předběžné antropologické posouzení poukazuje nejen na kvalitní výživu, ale i na těžkou práci projevující se místy až extrémními svalovými úpony (např. na prstech rukou). V kontextu prokazatelné ekonomické orientace osady na železářskou výrobu můžeme hovořit o možném pohřbu hutníka nebo kováře, což se pokusí prokázat započaté antropologické a chemické expertízy.

Prostorná chata náležející střední době laténské (Keltům) Chata se zbytky kamenné pece/krbu datovaná do závěru 10. století