Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > Chvalčov „Hostýn“ (okr. Kroměříž)

Chvalčov „Hostýn“ (okr. Kroměříž)



Jedno z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě se nachází na vrchu Hostýn ležícím při západním okraji Hostýnských vrchů. Vrchol hory byl osídlen již v mladší a pozdní době bronzové, kdy zde vybudováno mohutné opevnění. Osídlení zde pokračovalo také ve starší době železné (halštatské) a poté v pozdní době laténské, později také v době hradištní.

Na Hostýně proběhla již řada archeologických výzkumů, jak systematických, tak nověji také souvisejících s nejrůznějšími stavebními aktivitami. Nejvýrazněji se do historie bádání zapsal K. Ludikovský, který zkoumal různé části hradiska po několik sezón v průběhu sedmdesátých let. V roce 1988 provedli J. Čižmářová a M Šmíd záchranný výzkum v centrální části hradiska (tzv. „amfiteátru“) při stavbě nového vodovodu.

Od 90. let spadají výzkumné aktivity na Hostýně do kompetence Ústavu archeologické památkové péče Brno, který zde již provedl několik záchranných výzkumů při různých stavebních aktivitách. Zatím poslední z nich se týkala již dříve zkoumaného vodovodu, který bylo třeba po více než 30 letech rekonstruovat. Byla provedena skrývka ornice pro manipulační plochu podél rýhy, která však byla posunuta o několik metrů mimo již dříve zkoumanou plochu (práce tedy probíhaly v dosud neporušeném terénu). Při skrývce však nebylo dosaženo geologického podloží, archeologické objekty zde tedy nebyly rozpoznatelné. Mělká kulturní vrstva byla ovzorkována a byly získány nevýrazné keramické fragmenty spadající rámcově do doby bronzové. Následně byla provedena sondáž za účelem získání informací o mocnosti kulturní vrstvy a byl získán další nepočetný materiál.

Součástí archeologického výzkumu byla detektorová prospekce (vůbec první oficiální akce tohoto druhu na této lokalitě), při které byl ověřen jak prostor skryté plochy, tak i okolní zatravněná část hradiště. Průzkum detektorem, kterého se účastnilo 5 hledačů, však byl do jisté míry zklamáním. Vesměs byly získány sice velmi početné, avšak pouze recentní nálezy související s frekventovanými návštěvami poutníků na lokalitě, tj. především početné zlomky aluminiových obalů, mince z 20. století a další ztrátové věci. Určitou satisfakci představuje neúplná keltská stříbrná mince (obol typu Staré Hradisko), která byla získána na vrcholu porostu zbaveného valu, za poutním domem č. 3. Vedle již dříve známých dvou mincí tak jde teprve o třetí známou minci z tohoto hradiska, která potvrzuje dosavadní datování do stupňů LT C2-D1.

Příležitost k provedení detektorového průzkumu v rámci kulturní památky hostýnského hradiště bylo opravdu jedinečnou a pravděpodobně neopakovatelnou událostí, která však přinesla více rozpaků a zklamání než nadšení. Po provedení této specifické formy výzkumu je nutné konstatovat, že zamoření recentním odpadem na lokalitě dosáhlo takového stupně, že prakticky znemožňuje výraznější úspěch a její použití by bylo vhodné spíše lokálně v rámci dalších případných stavebních zásahů po sejmutí nadložních vrstev, obsahujících obrovské množství recentních (a pro pravěkou archeologii irelevantních) nálezů.