Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > Držovice (okr. Prostějov)

Držovice (okr. Prostějov)



V měsíci březnu 2020 proběhl záchranný archeologický výzkum vyvolaný rozšířením těžebního pole ve východní části areálu bývalé cihelny, dnes recyklačního závodu, v Držovicích. Jedná se o prostor jedné z nejstarších v odborném tisku registrovaných archeologických lokalit v geografickém regionu Prostějovska - první zpráva o existenci slovanského pohřebiště byla publikována F. Faktorem na stránkách Časopisu Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci již v roce 1896. Pohnuté osudy prvních zde objevovaných kostrových hrobů barvitě líčí I. L. Červinka slovy: “Z jara 1899 otevřeny byly v nejzápadnější dosud řadě 4 hroby, všem byly už odebrány nohy až za kolena, a když jsem do cihelny došel, měli dělníci na vyčnívajících hnátech zavěšené kabáty a klobouky”. Řádově cca stovka hrobů porůznu otevřená v letech 1896-1939 poukazuje na dlouhodobě užívanou raně středověkou vesnickou nekropoli s počátkem pohřbívání patrně již v 8. století a přes období velkomoravské snad kontinuálně zde setrvávající až do mladší doby hradištní; dle nálezů mincí bezpečně do průběhu 11. století. Vedle spíše epizodní záchranné akce několika dalších rozrušených hrobů, realizované v roce 1964 I. Peškařem, připomeňme též náhodný objev bojovnického hrobu jezdce - lukostřelce, pohřbeného spolu se svým koněm, učiněný zde v roce 2014.

            Na aktuálně skryté ploše byly zjištěny jen velmi těžko rozlišitelné zásypy 6 hrobů. Hrob č. 1 obsahoval "in situ" pouze distální část dolních končetin dospělého jedince, při jehož patních kostech byly nalezeny drobné železné přezky s obdélnými destičkami osazenými bronzovými nýtky, zbylá část skeletu byla jen velmi torzovitě rozmetána v zásypu hluboké hrobové jámy, která poskytla i drobný fragment kostěného hřebene. V hrobě č. 2 byl pietně uložen kůň, jehož všechny čtyři končetiny nesly stopy nepochybně záměrných tříštivých zlomenin. Skelet dospělého jedince pochovaného v hrobě č. 3 provázely neklamné stopy sekundární manipulace příznačnější, spíše než období hradištnímu, době stěhování národů. Velmi zajímavou terénní situaci poskytl hrob č. 4. V ústí rozměrné hrobové jámy byla nalezena keramická nádoba dokládající složitější pohřební obřady v podobě smuteční tryzny. Na jejím dně byly patrné obrysy rakve obsahující dva následné pohřby. Kosterní pozůstatky původně pohřbeného muže vybaveného železným nožem, kamenným brouskem, železnou ocílkou (nesoucí v korozivní vrstvě zřetelné zbytky textilie) a souborem kamenných nástrojů pravěkého stáří druhotně používaných jako křesací kameny, byly po částečném zetlení přemístěny k jednomu z konců rakve a došlo k uložení dospělé ženy opatřené dvěma drobnými bronzovými náušnicemi, spolu s menší keramickou nádobkou zdobenou příznačným středohradištním dekorem. Hrob č. 5 skrýval skelet dospělého jedince vybaveného na "cestu do záhrobí" pazourkovým úštěpem a především větším železným nožem s dochovanými zbytky dřevěné rukojeti. V hrobové jámě č. 6 byly nalezeny pouze torzovité a zcela zpřeházené zbytky kostry novorozence nebo kojence.

            Výše přiblížené hroby významným způsobem dokreslují početný soubor starších nálezů, které však postrádají dnes již samozřejmou pečlivou terénní dokumentaci, ale i původní nálezové soubory. Situace zachycená v hrobě č. 4 je pak nezvyklou ukázkou nakládání s těly zemřelých u Slovanů velkomoravského období.