V květnu 2025 se na Staré huti u Adamova uskutečnily dvě každoroční akce spojené s workshopem starého železářství (21. - 23. 5.) a 24. setkáním ve střední části Moravského krasu, aneb Slované na huti (24. 5.). Tentokráte již podesáté se pracovnící ÚAPP Brno, v.v.i., ve spoluprácí NPÚ Brno (P. Holub) a záštitou TM v Brně (O. Merta) zúčastnili tradiční ukázkou raně novověké repliky vápenické pece, v níž byl po technických přípravách proveden dvoudenní výpal kusového vzdušného vápna (třídy CL 90), určený pro veřejnost. Přípravné práce, probíhající zhruba jeden týden, byly provázeny namátkovými výklady pro veřejnost, která se někdy dokonce i opakovaně vracela na huť, aby mohla sledovat práci odborného
restaurátora (P. Majoroš) a vápeníka (P. Kos). Součástí přípravných prací byl dovoz hlíny, písku a vápence (M. Janků, Obec Mokrá-Horákov), který kromě obce zasponzorovalo vedení lomu Mokrá (R. Donocík, D. Čejka, Z. Piták: Heidelberg Materials CZ). Vápenec dobré chemické kvality (98 hmot. % CaCO3) byl do šachty pece vsazen v množství cca 1,5 m3 postupně ve třech frakcích, největší do klenby, střední do šachty a drobný do obvodu a vrcholu vsázky. Výpal, sestávající ze tří cyklů (sušení, výhřev a výpal), trval, pro prvotní nepřízeň počasí, kdy bylo nejprve vsázku nutné sušit (11 hodin) asi 34 hodin. Spotřeba otopného dřeva v poměru 2 : 4 (tvrdé/měké), činila cca 5 m3; metrové štípané dřevo bylo zajištěno TM v Brně dovozem ze zdrojů ŠLP Křtiny.
Kromě tradiční ukázky práce selské vápenické pece byl ze strany ÚAPP Brno v roce 2025 neoficiálně ukončen cyklus experimentů v jednokanálové plamenné peci a rozvinut experiment výpalu vápna v milíři, který by měl být zrealizován v dalším roce ve spolupráci s uhlíři Spolku Františka při TM v Brně. Vápenická pec, 
zbudovaná na Staré huti v roce 2015, prošla postupem let konstrukční proměnou, která umožnila z původních cca 0,8 m3 vsázky navýšení až na výsledných 1,6 m3. Kromě vápna z místních vápenců (josefovské, lažánecké, vilémovické, křtinské a hádsko-říčské) byly v zařízení páleny i slivenecké vápence (Český kras), krystalické vápence nedvědické (Českomoravská vysočina) a snad historicky
experimentálně poprvé, i kombinovaná vsázka tvořená vápenci se sušenými cihlami (V. Pazderka, Mikulov). V počátcích bylo vápno vypálené na huti i ukázkově hašeno do vápenné jámy, odkud bylo po odležení využíváno k drobným stavebním a dezinfekčním úkonům. Vyvrcholením vápenické sekce Spolku Františka se stal v této souvislosti ale až kapacitně navýšený plnohodnotný výpal jednorázové vsázky vzdušného vápna, které po jeho místním vyhašení našlo kompletní využití při rekonstrukci souboru omítek nedaleké hutní správcovny. Další využití výpalku pak našlo využití při restaurátorství historických pivovarů a zámků.
V tomto roce došlo současně i k částečné medializaci práce vápeníků na Staré huti, která se stala předmětem natáčení tvůrců známého televizního cyklu Toulavá kamera, která se tentokráte zaměřila na historii vápenictví v Moravském krasu. Tím byla veřejnosti představena i činnost záchranné a experimentální archeologie, dlouhodobě preferovaná pracovníky ÚAPP Brno, v.v.i. v jižní části Moravského krasu (Mokrá-Horákov, Hostěnice, Březina u Křtin), ale také Vápenického spolku v obci Březina. Dílčí výsledky vápenických a cihlářských experimentů ze Staré huti u Adamova byly příležitostně publikovány v periodiku Archeologia technica. Některé z nich jsou dodnes základními prameny pro poznání středověkých a raně novověkých předindustriálních pyrotechnologií na Moravě.
starahut.com - Tavení v květnu 2025
Vápenický spolek - Oživujeme tradici vápenictví