Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > Nález cihlářské pece na ulici Botanická v Brně

Nález cihlářské pece na ulici Botanická v Brně



V měsíci září 2020 proběhl během přístavby tělocvičny areálu Sportovního gymnázia Ludvíka Daňka v Brně (ul. Botanická 63/70) záchranný výzkum, jehož iniciací byl objev (P. Holub, NPÚ Brno) torzálního zdiva bývalé historické žárové cihlářské pece kameno-cihelné konstrukce městské cihelny brněnského podnikatele a obchodníka s vlnou Rudigera Deyckse (Grosser Neugasse Nr. 127). V současnosti se jedná o jedno z největších pyrotechnologických zařízení svého druhu, které kdy bylo v Brně odkryto takřka v kompletním půdorysu. Z původní konstrukce objektu, umístěného do dna hliníku, zůstaly na svém místě pouze základové obvodové zdi a spodní části popelníků, k nimž vedly z povrchu jednotlivá dřevěná schodiště doplněná vespod cihelnými nášlapnými schody.

Pec úctyhodných rozměrů (cca 13 x 15 m) byla vybavena šesti topnými horizontálními kanály, které byly obsluhovány ze dvou stran. Popelníky v suterénní části mohly pak být vymetány jednostranně ze zahloubeného předpecí. Podle tehdejšího nařízení bylo topeno hlavně uhlím z oslavanské pánve a zcela výjimečně také odpadním dřevem.

V boční opěrné části obvodové zdi pece byly zaznamenány relikty staršího zdiva, k nimž byla šestikanálová pec přizděna. Podle značného stupně propálení kamene nelze vyloučit, že šlo o pozůstatky staršího zařízení určeného k podobnému výrobnímu účelu. Je možné, že konstrukce mladší pece byla vystavěna právě z produkce tohoto zařízení, neboť kolky nesly mnohdy společné iniciálky „R“ a „D“.

Historická technická dokumentace na stavebním plánu (zdroj AMB: P. Holub, NPÚ Brno) dokládá, že mohlo jít o realizovaný projekt pece z roku 1871, tj. cihlářského zařízení, které v Brně stálo na přechodu mezi historicky staršími pecemi kanálovými komorovými a mladšími kruhovými. Pec byla asi 5,7 m vysoko nad zemí zaklenuta cihelnou valenou klenbou uzavírající jedinou vypalovací komoru, v níž byly ponechány komínovité otvory pro odvod spalin. Délka jednotlivých topných kanálů činila 9,5 m a jejich šíře, na základě dochovaných popelníků asi 0,6-0,7 m. Objem vypalovací komory je odhadován na 189 m3, což umožňovalo přibližnou jednorázovou výrobu 38 178 ks cihel (zdroj P. Holub).

Zachovalost torza původní pece a další stratigrafická pozorování prokazují, že po svém zániku byla cihelná konstrukce objektu z velké části rozebrána až po pevné na maltu zděné základy. Poté byly objekt i s opuštěným hliníkem zavezeny cihlářským a městským odpadem. Vertikální snímkování provedl během výzkumu s pomocí dronu R. Bíško.