V září 2022 byla v Brodku u Prostějova, okr. Prostějov, v ulici Salajky, výkopem pro pokládku zemních kabelů distribuční sítě nízkého napětí protnuta poloha organogenních sedimentů neogenního (mladotřetihorního) stáří. Tyto horniny byly na Prostějovsku zaznamenány na četných lokalitách, vznikly usazením v miocenním moři a jsou součástí sedimentární výplně karpatské předhlubně. Neogenní sedimenty v podobě písků, jílů, pískovců a vápenců s četnými zkamenělinami jsou stáří spodního badenu a dokládají poslední mořskou záplavu tohoto regionu v mladších třetihorách před přibližně 20 miliony lety. Historie výzkumů těchto hornin na Prostějovsku je dostatečně známa (shrnutí např. Jašková - Lehotský 2009).
Hloubka výkopu kolísala mezi 70 až 75 cm, poloha organogenních sedimentů byla zastižena přibližně 30 až 35 cm pod současným povrchem a zachycená mocnost polohy byla cca 40 cm. V materiálu z výkopu byly nalezeny různé typy sedimentů: okrově žluté rozpadavé pískovce s rourkami červů a ojediněle zkamenělinami hřebenatek, šedožluté pískovce s lasturami hřebenatek (viz fotografie), kompaktní šedožluté křemité pískovce s otisky a úlomky schránek měkkýšů (převážně hřebenatek a ústřic). Zaznamenány byly také šedé jíly.
V zídkách vybudovaných ze spodnokarbonských drob byly v blízkém okolí výkopu nalezeny bloky organogenních pískovců a vápenců s lasturami ústřic a další faunou. Na stavbu zídek byly použity i opracované pískovcové stavební články nejistého původu. Některé z těchto kvadratických bloků až nápadně připomínají stavební materiál tradičně uplatněný kupříkladu na raně středověké církevní architektuře na Olomoucku.
Literatura:
Jašková, V. - Lehotský, T. 2009: Nové lokality miocenních sedimentů s faunou na Prostějovsku (Lutotín, Myslejovice, Terezské údolí u Náměště na Hané). Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, 10 – 11, 183-190. Prostějov.
Zittel, K. A. 1915: Grundzȕge der Paläeontologie (Paläeozoologie). I. Invertebrata. – Verlag von R. Oldenburg, Mȕnchen, Berlín.