Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > Nález pozdně renesančních kamnových kachlů z Hrdibořic, okr. Prostějov

Nález pozdně renesančních kamnových kachlů z Hrdibořic, okr. Prostějov



Hrdibořice - katastrální mapa z roku 1833V měsících dubnu a květnu 2021 byly realizovány zemní práce související s pokládkou optických kabelů internetové sítě společnosti INFOS ART v obci Hrdibořice, okr. Prostějov. I přes skutečnost, že parametry potřebných liniových výkopů lze z pohledu archeologie označit spíše za „mikrosondáž“, přineslo jejich sledování cenné poznatky k historii této středomoravské obce. Její původní půdorysné schéma tvořila „návesní ulicovka“ s osou vymezenou dnešní kaplí sv. Floriána na straně jedné a objektem bývalého mlýna na straně druhé (viz katastrální mapa z roku 1833 s místy jednotlivých nálezů). V tomto prostoru bylo lokalizováno narušení hned několika archeologických objektů s keramikou náležející do průběhu pokročilého 13. století (zde vzpomeňme nejstarší písemnou zmínku o obci z roku 1254) až závěru 16. století. Před domem č. p. 29 byl navíc zachycen větší sídlištní objekt, patrně zemnice, s keramikou doby laténské - tento dokládá existenci dosud neregistrované osady historických Keltů. K zajímavému objevu došlo před domem č. p. 9, kde výhozy zeminy překvapivě poskytly také kolekci zlomků pozdně renesančních kamnových kachlů. Bezesporu nejzajímavějším kusem v této kolekci je portrétní kachle - římsový kachel s dvojportrétem - busta urozeného muže a ženy, vročení končící číslicí 9; výbornou analogií je zde nález z otaslavického hradu s datací kolem roku 1568Kachel a jeho analogie (MENOUŠKOVÁ, D. - MĚŘÍNSKÝ, Z. 2008 eds., 87, pol. 266) nebo podobný kus bez vročení z Prostějova, ul. Úprkova (GEISLEROVÁ - PARMA eds. 2013, 279). Dobře ikonograficky určitelné jsou i zlomky několika kachlů s architektonickými motivy - základní kachle s nikou uzavřenou konchou, dvojicí oken po stranách a rostlinným motivem v pozadí; obdobné kusy datované do 16. století známe z měst Prostějov a Holešov (MENOUŠKOVÁ, D. - MĚŘÍNSKÝ, Z. 2008 eds., 135, pol. 439-440). Poslední skupinu tvoří zlomky kachle/-lů s ornamenty - rozeta/slunce v medailonu, doplněná květinovými vzory (volné analogie s datací do 16. století, např. položka č. 1299 nebo položka č. 1335 v práci PAVLÍK - VITANOVSKÝ 2004). Ve středomoravském venkovském prostředí jde stále o ne zcela obvyklý a interpretačně zajímavý doklad kachlových kamen (cf. HLUBEK - FALTÝNEK 2016, 121), který zřejmě odráží zlepšující se majetkové poměry  a tím i vzrůstající životní úroveň obyvatelstva hanáckých vesnic v raném novověku, kdy došlo také k postupnému stírání rozdílů ve způsobu vytápění obytných prostor ve městech a na vesnici.

Použitá literatura:

GEISLEROVÁ, K. - PARMA, D. (eds.) 2013: Výzkumy - Ausgrabungen 2005-2010, Brno.

HLUBEK, L. - FALTÝNEK, K. 2016: Soubor raně novověkých kachlů z Chořelic (okr. Olomouc). Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, č. 312: 113-114, 2016, 113-124, Olomouc.

MENOUŠKOVÁ, D. - MĚŘÍNSKÝ, Z. 2008 (eds.): Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. Uherské Hradiště.

PAVLÍK, Č. - VITANOVSKÝ, M. 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Libri, Praha.