Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > Nález zlatého nákrčníku

Nález zlatého nákrčníku



Dne 9. 1. 2020 v odpoledních hodinách byli pracovníci Ústavu archeologické památkové péče Brno, v. v. i. přivoláni k nálezu zlatého šperku – nákrčníku. Tento učinili Lukáš Kotásek a Tomáš Lusk v zalesněném prostředí Ždánického lesa. Ihned po oznámení byl tedy proveden výjezd na místo nálezu za účelem provedení nezbytné dokumentace. Nálezcům patří dík za vzorný přístup, jakož i za další pomoc při ověřování a dohledávání nálezu. 
Nález se již nenacházel v původním uložení, před příjezdem pracovníků ÚAPP byl svými objeviteli bohužel vyjmut. Dle jejich popisu však byl nákrčník rozepnut a nenacházel se hlouběji než 20 cm (na rozhraní lesní hrabanky a světlé jílovito-písčité svahoviny). Po nezbytné pracovní fotografické dokumentaci byl výkop obnažen a plošně rozšířen do sondy o rozměrech přibližně 1 x 1 m. Ve výkopu však nebyly po této primární exkavaci registrovány žádné archeologicky zajímavé situace. Kvůli nadcházejícímu večeru a zhoršené viditelnosti byl další ověřovací průzkum proveden až za dva dny, kdy byl výkop znovu otevřen a rozšířen na poměrně velkorysou sondu o rozměrech 2,5 x 2,5 m. Účelem odkryvu bylo vyloučení druhotně narušeného (vykradeného) hrobu, odkud by mohl takto prestižní nález pocházet. Bohužel ani tato snaha nepřinesla kýžené výsledky a v sondě se nevyrýsovaly žádné náznaky uvažovaného hrobu nebo vykrádací šachty. Střed sondy byl pro jistotu ještě lokálně prohlouben (podélná sonda o šířce cca 1 m vedena přímo místem nálezu), nicméně výsledek byl opět negativní.
Současně s exkavací byl v okolí proveden také detektorový průzkum. Zde stojí za připomenutí, že nákrčník byl nálezci objeven při ověřování jiného nálezu, učiněného v minulosti v tomto prostoru – nález mincí z období třicetileté války, který se pokoušeli lokalizovat a případně dohledat zbytek depotu. Vyjma nálezů vrcholně středověkého (?) a novověkého stáří však průzkum nepomohl v terénu identifikovat místo, odkud by mohl nákrčník pocházet. Zmínit lze novověký prsten, který by bylo možné snad datovat také do protohistorického období. Je také třeba poznamenat, že ve vzdálenosti několika desítek metrů od místa nálezu výše po svahu se nacházela nápadnější plošina, která vykazovala stopy antropogenních úprav, zde však bylo získáno pouze několik železných předmětů souvisejících s novověkými aktivitami.
Získaný artefakt patří do skupiny nákrčníků s hruškovitě tvarovaným zapínáním na jednom konci a knoflíkem na straně druhé. Byl vyroben z tenčího zploštělého pásku a ozdoben nepravidelným kolkovaným ornamentem.
Nákrčníky s hruškovitým uzávěrem vyrobené z drahého kovu se nejčastěji objevují v bohatě vybavených hrobech mladší doby římské, ale nacházíme je i na sídlištích z mladší-pozdní doby římské (3.-4. století n. l.). V obou kontextech se objevují i kusy vyrobené ze slitin mědi. Nález tohoto typu šperku z území Moravy dosud chyběl, i když z okolních oblastí západně (Čechy), severně (Polsko, Německo) i východně (Slovensko) moravského území byly nákrčníky tohoto typu známy. Blízkou analogií je např. zlatý nákrčník ze známého mladořímského hrobu z Hassleben.
Nákrčník vyrobený z ryzího zlata (orientační měření ukázalo na ryzost 900/1000 s nepatrnou příměsí stříbra a mědi) o hmotnosti 32 g představuje v prostředí středoevropského barbarika v době římské velmi neobvyklý nález, použití zlata domácí/germánské provenience je v moravském prostředí doby římské doloženo spíše sporadicky. Většinou zlato sloužilo na výzdobu honosných šperků (pozlacení, granulace, filigrán) nebo militarií (tauzie). Ze zlata byl vyroben např. kapslovitý závěsek z královské hrobky z Mušova nebo tzv. prsteny z pohřebiště v Šitbořicích.
Jakým způsobem se nákrčník dostal na místo, kde byl nakonec objeven nálezci, není jasné. Může skutečně pocházet z nedaleko situovaného (nám neznámého) bohatého hrobu, odkud byl přemístěn působením postdepozičních procesů (hroby tohoto druhu však bývají poměrně hluboké), může se jednat o ztrátu (pro velikost a charakter předmětu je ovšem i tato varianta nepříliš pravděpodobná), není také vyloučeno, že zlatý předmět mohl být uložen rovněž jako votum v době římské. Všechny tyto (i další) hypotézy je nutné brát v úvahu, je však třeba počítat také s variantou, že skutečný příběh osudu nákrčníku zůstane navždy opředen tajemstvím.  

Rozhovor s kolegou M. Popelkou k nálezu zlatého nákrčníku, které na svých stránkách zveřejnilo ČT 24:

Hledači kovů našli v lese u Brna nákrčník z doby římské. Pro archeology záhada.