Němčice nad Hanou (okr. Prostějov)

Koncem července letošního roku byl zahájen vůbec první terénní odkryv obchodního a výrobního centra z mladší doby laténské v Němčicích nad Hanou. Poznatky o této zcela výjimečné centrální lokalitě 3.–1. století př. Kr., které se náš ústav věnuje již téměř 20 let, byly doposud získávány výhradně nedestruktivními metodami, především povrchovými sběry.

První výzkumná sezóna byla zaměřena na odkryv nejstarší doložené sklářské dílny severně od Alp. Zkoumaná plocha o rozměru 10 × 18 m byla vytyčena v místě největší koncentrace skelného odpadu a dokladů výroby. Ornice byla postupně snižována po mechanických vrstvách (cca 20 cm) v segmentech o rozměrech 1 × 1 m, z nichž byly také odebírány vzorky na proplavení. Získaný materiál byl separován zvlášť, hlína ze segmentů s větším množstvím materiálu a část výplní získaných z objektů byly navíc prohledány za pomoci elektrického síta. 

Mírné návrší v místě výzkumu bylo zasaženo dodnes trvající zemědělskou činností, ornice zde dosahovala pouze 20–40 cm a kulturní vrstva tak byla již v minulosti zničena. V odkryté ploše se podařilo zachytit celkem 15 objektů/situací, z nichž většina byla poněkud atypického rázu.

V severozápadní části plochy se nacházely zbytky pohřebiště z mladší doby bronzové, které představovalo nejstarší fázi využití této polohy. Zjištěn byl částečně naoraný žárový hrob dochovaný na pomezí podloží a ornice. V kruhové jamce byla uložena nádobka, ovšem bez kremace, a při snižování ornice byla zjištěna kumulace střepů představující torzo další nádoby. Zajímavý je ovšem hrob kostrový, jednalo se pravděpodobně o ženu v poloze na zádech orientovanou ve směru SV–JZ. Na levé ruce byl umístěn nezdobený bronzový náramek, u pravého ramene ležela dlouhá jehlice s vřetenovitou hlavicí, u hlavy vlasové ozdoby v podobě stočených bronzových plíšků a na krku náhrdelník složený z drobných bronzových spirálovitých trubiček. Předpokládáme, že se zde původně nacházelo hrobů více, nicméně byly v průběhu času zničeny zemědělskou činností. Sídlištní komponentu z téhož období představují dva zahloubené objekty porušené laténskými objekty.

Další zjištěné situace již spadaly výhradně do mladší doby železné, podle datovatelných nálezů konkrétně do stupňů LT C1 nebo LT C2. Podařilo se prozkoumat zahloubenou chatu neobvyklého čtvercového půdorysu (4 x 4 m) se dvěma kůly na středové ose a dále podobně rozměrný, pravděpodobně výrobní objekt, jehož dno se nacházelo až dva metry pod úrovní podloží. V těsné blízkosti chaty byl částečně odkryt jiný výrobní objekt, z něhož pochází mimo jiné zbytky skelné strusky, která bude v následujících měsících podrobena analýze za účelem prokázání souvislosti daného místa s produkcí skleněných korálků a náramků. Mimo výše uvedené byly dokumentovány tři kruhové zásobní jámy, které nebývají v době laténské běžnou součástí sídlištní zástavby a několik nepravidelně rozmístěných kůlových jamek v okolí větších objektů. Z podlahy chaty byly odebrány vzorky pro mikromorfologické vyhodnocení.

Ze všech objektů (především z chaty a výrobního objektu) pochází větší či menší množství jantarové suroviny (v jednom případě také korálek), železné strusky a zlomků skla (slitky, zmetky, hotové výrobky), velká kolekce keramiky a množství zvířecích kostí. Skleněné artefakty nalezené jak v ornici, tak ve výplni objektů, zastupují hlavně charakteristické tmavě modré korálky a zlomky bezešvých náramků, avšak kromě finálních výrobků jsme získali početný soubor dokladů místní sklářské produkce, jako jsou skelná vlákna, polotovary či zmetky výrobků. Kolekci nálezů doplňují také kovové artefakty – bronzové či železné fragmenty spon, součásti opaskových řetězů, zlaté a stříbrné mince.

Pozůstatky otopných zařízení souvisejících s výrobou skla se odkrýt nepodařilo, dle masivního výskytu kusů omazu stěn otopných zařízení, slitků, zlomků i nehotových výrobků ze skla, je však jisté, že v tomto místě nepochybně výroba probíhala. Na podzim by tato skutečnost měla být potvrzena odbornou analýzou skelné strusky získané v jednom z výrobních objektů. Nadzemní konstrukce pecí byly patrně zničeny při hluboké orbě, která v dané části lokality výrazně narušila kulturní vrstvu i geologické podloží. Průzkum výrobního areálu bude pokračovat v roce 2022, současně bude vybrána k exkavaci ještě jedna, tentokrát snad „typicky“ keltská zemnice. V průběhu další etapy se zaměříme také na čtvercové objekty zjištěné geofyzikálním měřením, jež mají analogie v dolnorakouském Roseldorfu a jsou interpretovány jako posvátné okrsky – svatyně.