Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > Nětčice (okr. Kroměříž)

Nětčice (okr. Kroměříž)



V červenci 2020 začala další etapa zemních prací spojená s odkanalizováním místní části obce Zdounek – Nětčic.  Akce navazuje na předchozí etapu realizovanou v roce 2016, která procházela průtahem intravilánu a z archeologického hlediska skončila negativním zjištěním.
O to větší bylo překvapení, když hned v prvním liniovém  výkopu v jihovýchodní části obce na rozraní zahrad a zemědělsky obdělávaných ploch došlo k nálezu reliktu částečně pod úroveň terénu zahloubené chaty z 6. století našeho letopočtu.  Jednalo se o tzv. „zemnici“, která měla pravděpodobně pravoúhlý až čtvercový půdorys o rozměrech cca 3x3 až 4x4 m a její střecha byla nesena sloupovou konstrukcí, tzv. „sochami“. Toto jednoduché obydlí obsahovalo pravděpodobně i otopné zařízení, jehož  stopy se dochovaly v podobě výrazně přepálených kamenů ve výplni chaty.  Nález je datován na základě fragmentů keramických nádob vyzvednutých z výplňových vrstev, které jsou charakteristické špatným výpalem, výrobou v ruce a absencí výzdoby. Popisovaná keramická produkce je příznačná pro první vlny slovanských kmenů, které pronikají na naše území po vyprázdnění prostoru v závěru doby stěhování národů.  Z písemných pramenů víme, že poslední zbytky kmene germánských Langobardů odcházejí do Panonie na jaře roku 568 našeho letopočtu. Právě někam k tomuto datu je možné ukotvit první zábory našeho území historickými Slovany.  
Příslušenstvím slovanských obydlí byly také ruční rotační mlýny – tzv. „žernovy“. Předpokládáme, že toto zařízení nebylo součástí každého obydlí, ale bylo využíváno společně v rámci  jedné osady či velkorodiny. Rotační mlýn se skládal ze dvou kamenů, nejčastěji o průměru 35-50 cm a spodní se nazýval ležák a horní běhoun.  Právě běhoun ručního mlýnu o průměru přibližně 40 cm byl nalezen nedaleko výše zmíněného objektu. Rotace horního kamene byla zajištěna pravděpodobně pomocí lýkového či koženého pásu, protože žádné jiné stopy po uchycení se na předmětu nenachází. Materiál, který byl použit k výrobě žernovu, je tzv. „svor“. Ten se řadí mezi metamorfované horniny a v prostředí Kroměřížska je geologicky cizím elementem. Nejbližší zdroje svorů se na Moravě nacházejí v oblasti Hrubého Jeseníku, pravděpodobněji byl však materiál získán v „moravské svorové zóně“, což je pás probíhající přibližně ve směru SV-JZ západně od Brněnska.      
Výčet doposud získaných archeologických nálezů při předmětné akci je možné ukončit fragmenty keramiky, pocházející z erozí přemístěných vrstev do údolíčka severně od polohy „Na kamenci“. Ty jsou zatím předběžně datovány do doby železné (800 př.n.l. – přelom letopočtu).