V průběhu měsíce července letošního roku došlo k realizaci záchranného archeologického výzkumu vyvolaného výstavbou rodinného domu situovaného na okraji dnešních Dětkovic na Prostějovsku. Zemními pracemi dotčená plocha zasáhla dosud neznámé kostrové pohřebiště náležející do staršího vývojového úseku únětické kultury, tj. do období samotného závěru pozdní doby kamenné a rodící se doby bronzové (na základě aktuálně publikovaných sérií radiokarbonových dat jej tak můžeme klást
někam mezi roky 2300 až 2000 před Kristem). Za tropických teplot, připomínajících spíše výzkumnou expedici do některé z afrických zemí, bylo odkryto a zdokumentováno celkem 18 kostrových hrobů. Zemřelí byli ukládání do oválných až obdélných jam v unifikované pozici, bez dříve ustálených rozdílů odrážejících jejich pohlaví - ve skrčené poloze, hlavou k jihu a obličejem k východu, což je v možné reflexi k solárnímu kultu. Výjimku tvoří dvě téměř čtvercové jámy o rozměrech přesahujících 2x2 metry, které připomínají spíše větší komorové hroby předcházející kultury se šňůrovou keramikou. V dochované výbavě pohřbů dominuje keramika, zpravidla v počtu 2 až 4 nádob, které nepochybně souvisejí s ukládáním potravinových milodarů, což nakonec přímo potvrzují i zvířecí kosti identifikované zpravidla na plochých "talířovitých" miskách. Jiné předměty jsou zastoupeny jen velmi sporadicky (štípaná kamenná industrie, několik kostěných šídel nebo vzácně i zbytky drobných
drátěných ozdob z mědi). Odkrytá část pohřebiště je výrazně poznamenána běžně se vyskytujícím fenoménem druhotného otevírání hrobů, kdy některé byly téměř v úplnosti "exhumovány", jiné byly cíleně zasaženy do oblasti hrudníku a hlavy. Tyto aktivity, ke kterým v některých případech zjevně docházelo již v době tlení těla (tomuto nasvědčují dislokace ucelenějších partií skeletu), jsou zpravidla spojovány s akty motivovanými buďto ekonomicky ("vykrádání" směřované na cennější předměty z kovu) nebo rituálně. Složitějšímu rituálnímu jednání v případě dětkovické nekropole nasvědčuje opakovaný výskyt zrnotěrek (tj. mlecích kamenů na obilí), které byly sekundárně ukládány právě do prostoru "odstraněné" části těla. V oblasti Prostějovska se jedná o vůbec první moderními metodami vedený archeologických výzkum pohřebiště tohoto období. Vyzvednuté skelety budou podrobeny dalšímu antropologickému a případně i genetickému zkoumání; výplně nádob pak poslouží k chemickým expertízám prozrazujícím jejich původní obsah. Komplexní vyhodnocení získaných informací nás tak v budoucnu nepochybně významně posune v současném stavu poznání počátků doby bronzové v geografického regionu ležícím v samotném srdci Moravy.
 |
 |