Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > Prostějov (okr. Prostějov)

Prostějov (okr. Prostějov)



Ve dnech 4. 4. 2019 až 7. 6. 2019 probíhal v prostoru průmyslové zóny města Prostějova záchranný archeologický výzkum vyvolaný výstavou výrobního areálu společnosti MB TOOL Třebčín. V jeho rámci bylo prozkoumáno a dokumentováno 827 terénních archeologických situací reflektujících nebývale intenzivní pravěké a středověké osídlení na území tzv. Kralického háje. Většina sídlištních objektů souvisí s rozsáhlou osadou nejstarších moravských zemědělců, lidu kultury s lineární keramikou, kdy tvoří stavební komplexy příznačných nadzemních staveb - neolitických „dlouhých domů“ obklopených jejich hospodářským zázemím. Početné kolekce charakteristické keramiky doplňují nejen kamenné broušené a štípané nástroje, ale i předměty vyrobené z kosti či výrazné kolekce osteologického materiálu. Významným nálezem je zlomek keramické nádoby bukovohorské kultury z geografického prostoru JV Slovenska a přilehlé části Maďarska; tento se řadí k dosud spíše ojedinělým moravským dokladům kulturních kontaktů s uvedenou oblastí. V chronologickém výčtu následuje několik sídlištních jam s keramikou kultury jordanovské, reprezentující počátek pozdní doby kamenné. Zajímavou komponentou osídlení místa jsou aktivity nositelů platěnické kultury starší doby železné, které doprovází i cenný nález bronzové spony s čížkovitou hlavicí - tato je cca 10 exemplářem z území Moravy a významně zpřesňuje chronologický rozsah zdejšího halštatského osídlení provázeného mj. předměty z prostředí společenský elit. Nejzajímavějším objevem je skupina 10 keltských kostrových hrobů tvořících menší ploché pohřebiště datované do starší doby laténské (LT B1-B2, tj. 4. stol. před Kristem). Dva pohřby, v obou případech náležející jedincům ženského pohlaví (dívce na prahu dospělosti a mladší ženě), poskytly exklusivní výbavu v podobě bronzových spon a kruhového šperku rukou a nohou (nápažníky, náramky a nánožníky) - tyto se řadí k předním funerálním památkám doby laténské v prostoru střední Moravy. Ojedinělá jímka se zbytky výdřevy pak připomíná i existenci zaniklé středověké osady Rakousky. Tato musela počátkem 16. století ustoupit budovaným rybníkům, s nimiž lze předběžně spojit několik výzkumem zachycených sloupových jam obsahujících zbytky masivních dubových sloupů (původně snad zpevňujících těleso rybniční hráze).