Již třetím týdnem probíhá ve spolupráci s Jihomoravským krajem a Brno Property Development archeologický výzkum v prostoru bývalé Velké synagogy, nacházející se u křižovatky ulic Spálená a Přízová v Brně, nedaleko hlavního vlakového nádraží. Výzkum se zaměřuje přímo na pozůstatky synagogy a její pohnuté osudy. Monumentální čtyřvěžová budova byla postavena v roce 1855 na dříve nezastavěné parcele v blízkosti několika textilních manufaktur, po druhé světové válce sloučených v n. p. Vlněna. Díky několika málo dochovaným obrazovým a fotografickým pramenům víme, že v průběhu své existence měla alespoň tři stavební fáze, přičemž ve druhé fázi došlo k rozšíření původní stavby o cca 6 metrů směrem k Přízové ulici a výstavbě dvou nových věží. V noci ze 17. na 18. března 1939 byla vypálena nacistickými oddíly, zbytky jejích zdí stojících do výše cca 1 metru jsou ještě fotografovány v průběhu první poloviny 40. let a snad i na leteckém snímku z roku 1947. Počátkem padesátých let bylo rozhodnuto o zřízení parku na jejím místě, nejpozději v tomto období tedy došlo k definitivnímu zplanýrovaní posledních stojících zdí stavby.
Samotný archeologický výzkum je prozatím na začátku, postupně se prokopáváme sutí a navážkami, abychom odkryli základy synagogy, ze kterých máme zatím odkrytou jihovýchodní schodišťovou věž (vystavěnou ve druhé fázi) a části jižního a východního obvodového zdiva. Snažíme se dokumentovat zánikové horizonty, které jsou dle nálezu bajonetu ze sovětské pušky Mosin-Nagant patrně až poválečné. Na relikty podlah jsme prozatím prakticky nenarazili, nejspíše byly zničeny rovněž nejpozději až v 50. letech. Mezi nálezy budí pozornost především drobné zlomky porcelánu, přičemž na jednom z nich je vyobrazena patrně jiná, orientálně vypadající synagoga, dle krajiny snad z prostoru Blízkého Východu, ztotožnit se nám ji prozatím nepodařilo.