Velká synagoga v Brně II.

Archeologický výzkum, probíhající na místě bývalé Velké synagogy v Brně nedaleko hlavního nádraží, po šesti týdnech odkryl zhruba tři čtvrtiny půdorysu stavby. Podařilo se bezpečně rozlišit dvě hlavní stavební fáze, známé z historických pramenů. Ve starší fázi byla synagoga poměrně jednoduchého obdélného půdorysu se čtyřmi věžemi v rozích. Dokumentované základy byly vystavěny z nafialovělého lomového kamene typu “old red”. V této fázi se nacházelo schodiště na ženskou galerii pouze ve dvou věžích na západní straně synagogy.

V roce 1886 došlo k rozšíření o cca 6 m směrem k Přízově ulici a výstavbě dvou monumentálních věží na východě, v nichž byly vystavěny další schodiště umožňujícím přístup do ženského oddělení. Základové zdivo této fáze je primárně cihlové nebo smíšené.

V obou nových východních věžích byly odkryty situace, které prozatím interpretujeme jako doklad přítomnosti toalet v synagoze. V severovýchodní věži se nachází cihelný kanálek, který prochází skrz zeď do prostoru prozatím neskrytého dvorku rozprostírajícího se podél severní stěny synagogy. Kam přesně vede nelze zatím říct, není ovšem vyloučeno, že se na dvorku nacházela jímka, která mohla sloužit ve starší fázi. Přes východní obvodovou zeď jihovýchodní věže pak vede kovové potrubí, které následně pokračuje do dutého schodišťového pilíře, kterým patrně vedl do patra vyhrazeného ženám. Díky tomu usuzujeme, že potrubí je součástí odvodu odpadu z toalet pro ženy, a naopak kanálek zjištěný v severovýchodní věže tvoří součást toalet pro muže, kterým byl určen právě prostor přízemí.

Dvoupatrová galerie ženského oddělení stála na sloupech, jak je známo mj. z jediné dochované fotografie interiéru. A se sloupy souvisí jedna technicko-architektonická zajímavost, kterou se podařilo odkrýt. Jedná se o protiklenby, tedy klenby obrácené obloukem dolů, nacházející se v základové zdi. Na vrcholech této klenby stály sloupy, které díky tomu nevyvíjely bodový tlak, ale roznášely tíhu obou pater galerie skrz protiklenby po celé délce základové zdi. Tato technika je z Brna známa prozatím patrně pouze z nejstarších vodojemů na Žlutém kopci.

Drobné nálezy mající vztah k synagoze jsou sporadické, za což může důkladná planýrka trosek až pod úroveň podlahy, ke které došlo patrně až po konci druhé světové války (viz minulý příspěvek). Kromě cihel, zlomků střešní krytiny z břidlice, železných kramlí a dalších podobných artefaktů se jedná především o několik zlomků okenních vitráží, na nichž se nacházel modrý výzdobný motiv, připomínající Davidovu hvězdu.

Práce na synagoze provází také řada kulturních akcí. Kromě přednášek pro veřejnost a exkurzí přímo na místě proběhl minulý pátek také pietní akt za účasti představitelů Jihomoravského kraje, města Brna, židovské obce, majitele pozemku a dalších. Po proslovech zazněly židovské modlitby a písně. Vzácným hostem pak byla Karen Kruger, pravnučka Barucha Placzka, který byl rabínem ve Velké synagoze mezi léty 1860 až 1905. V sobotu pak v rámci Open House Brno byly prostory bývalé synagogy ozvučeny zvukovým modelem vypočteným dle jejího známého interiéru a vystoupil instrumentální kvartet a mužský sbor. Akce pro veřejnost budou pokračovat i nadále, pod záštitou Štetl festu je naplánována prohlídka naleziště 4. června, na srpen a září se plánují přednášky, nejprve v rámci Štetl festu a poté ve vile Löw-Beer.