Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > Výstavba II. etapy skupinového vodovodu Šlapanicko

Výstavba II. etapy skupinového vodovodu Šlapanicko



V září byla zahájena II. etapa výstavby skupinového vodovodu, který bude v budoucnu využívat svazek obcí v oblasti Šlapanicka na východním Brněnsku (Sivice, Pozořice, Tvarožná, Jiříkovice, Blažovice, Ponětovice, Kobylnice a Prace). Zdrojem kvalitní pitné vody je vydatné artézské prameniště v údolí Říčky u Mokré-Horákova, které bude vbrzku doplněno o nový hlubinný vrt. Propojení vodovodu tak pokryje zhruba nových 7 km rýh, které povedou katastry známých archeologických lokalit.
V současné době probíhají zemní práce na katastrech obcí Tvarožná a Jiříkovice. Archeologie byla doložena zatím jen v Jiříkovicích, kde bylo v úsekové plošné skrývce zachyceno celkem sedm hrobů pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou a doby laténské, které souvisí s rozlehlou nekropolí, kterou podchytil již v 50. letech 20. století J. Poulík nálezem dvou hrobů v areálu nedalekého objektu JZD.
Pozdně eneolitický hrob lze označit pracovně za kenotaf, neboť v něm nebyl identifikován žádný pohřeb. Byl menší a zhruba čtvercového tvaru, přičemž obsahoval sadu typických keramických nádob (misku, hrnec, dva džbány a amforu). Díky zvláštnímu uspořádání nádob nelze vyloučit, že mohl být určen jedinci, jehož ostatky nemohly být z nějakých důvodů uloženy na „domácím“ pohřebišti (např. kvůli úmrtí daleko od domova).
Ke starším dvěma hrobům (kostrovému a žárovému) laténského pohřebiště lze v současnosti přičíst dalších šest hrobů (z nich dva birituální), které lze spojit se starším a středním obdobím laténské kultury (Lt B2-C1) na Moravě. Dva pohřby náležely ženám vybaveným řetězovým opaskem, náramky, sponami a nánožními kruhy. Další dva bylo možné přičíst pohřbům mužů-bojovníků vybavených pancéřovými opasky, štíty, kopími a meči. Dokladem zvláštních pohřebních praktik jsou dva etážové hroby s pohřby nad sebou, spodními inhumačními a horními kremačními, které mohly snad náležet jedincům s příbuzenskými vztahy. Kostrové pohřby byly uloženy ve zbytcích dřevěných prkenných rakví, spočívajících v hlubokých obdélných jamách zahloubených do jílové vrstvy. V těchto podmínkách byly ale veškeré železné artefakty natolik chemicky strávené, že neumožňovaly kompletní vyzvednutí, převoz ani následnou laboratorní konzervaci; bylo tedy nutné se spokojit pouze s jejich podrobnou dokumentací a ovzorkováním. Obtížná byla také práce antropologa, neboť stav koster na tom byl podobně a posudek byl proto z velké části aplikován již v terénních podmínkách. Pouze z výbav žárových pohřbů pochází kvalitnější nálezy jak zlomků keramických nádob, tak kovových artefaktů, z nichž některé se podařilo vyzvednout in situ (garnitury zbraní a ochranné zbroje).