Při pokračování skrývkových prací v trase nově budované dálnice D55 (úsek 5508) mezi Starým Městem a Moravským Pískem došlo na přelomu srpna a září k dalšímu zásadnímu objevu. Jedna z přeložek komunikací souvisejících s úpravami po zprovoznění dálnice totiž protnula výraznější návrší, které bylo před zhruba tisíci lety využíváno jako místo ukládání zesnulých. Z nově objeveného pohřebiště bylo doposud prozkoumáno přes deset hrobů různého stavu zachování. Některé hroby jsou uloženy velice mělce a byly v minulosti narušeny erozní činností, totální devastaci pak pro některé hroby (například mělce založené hroby dětí) znamenala hluboká orba.
Naopak hroby starších, dospělých jedinců dosahují takové hloubky, že se skelety zachovaly bez poškození. Stav kosterních pozůstatků však není uspokojivý, podložní podmínky působily na kosti velice agresivně a tato skutečnost výrazně zhoršuje možnosti preciznější preparace. Smutnou skutečností také je, že v místě pohřebiště byly v minulosti vedeny nejméně tři liniové stavby (plynovod a dva sdělovací kabely), které některé z hrobů narušily, avšak ze strany stavebníků, kteří pokládku prováděli, nedošlo k oslovení náležitých orgánů a narušení kosterních ostatků bylo zamlčeno.
Zemřelí jsou pohřbeni v natažené poloze na zádech v poměrně rozměrných hrobových jámách tvaru obdélníku se zaoblenými rohy. Hroby jsou orientovány přibližně směrem východ – západ, přičemž bylo pozorováno, že muži jsou orientováni lebkou k východu, zatímco ženy k západu. Z dosavadního stavu výzkumu je možné vysledovat, že hroby tvoří určité semknuté skupiny, jiné hroby jsou pak umístěny solitérně ve větší vzdálenosti od centra pohřebiště. Celkový rozsah pohřebiště není zatím znám, čeká se na pokračování zemních prací.
Mezi nálezy se objevují předměty typické pro povelkomoravské období, ženské hroby obsahují vlasové ozdoby (stříbrné či postříbřené záušnice), zatímco mužské obsahují většinou železný nůž či jiné drobné předměty denní potřeby. Zvláštností je jistě trojcípá parohová schránka z hrobu 535/809, plošně zdobená dekorem sestávajícím ze složitých propletenců. Podobné předměty se objevují již od období existence Avarského 
kaganátu v 7. - 8. století a známe je z pohřebišť v Karpatské kotlině, nicméně jejich výskyt trvá až do mladohradištního období, kdy se objevují v prostředí hradisek spíše v severní části střední Evropy a v Pobaltí. I zde bychom právě našli pravděpodobně analogie k bohaté a precizní výzdobě exempláře z našeho hrobu.
Některé z hrobů jsou datovány na základě nálezů mincí do první poloviny 11. století (včetně hrobu s parohovým předmětem, který obsahoval denár Štěpána Uherského). Datování pohřebiště jako celku bude záležitostí vyhodnocení dalších hrobů, které pravděpodobně budou obnaženy při dalších pracích v lokalitě.
 |
 |