V posledních týdnech se podařilo ve Šlapanicích u cihelny při výstavbě nové haly společnosti Tasy prozkoumat část dosud neznámého pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou z pozdního eneolitu (asi polovina 3. tisíciletí př. n. l.). Celkem šest hrobů bylo rozptýleno po rozsáhlé ploše, což je pro toto období typické. Mrtví byli pohřbíváni do obdélných jam, nespálení, ve skerčené poloze na boku. Do hrobů byly přidávány zejména keramické nádoby, drobné měděné předměty, a kamenné nástroje, z nichž zvláště vyniká jeden kus broušeného sekeromlatu. Až na jeden hrob byly všechny v minulosti druhotně porušeny, což je pro tento region typické. Druhotné zásahy spojené s vyjímáním kostí a předmětů se dle některých indicií musely odehrát v relativně malém časovém odstupu od pohřbů, nešlo tedy o prosté „vykrádání hrobů“, ale spíše o specifické projevy pohřebních praktik souvisejících např. s významem zemřelých předků pro živou společnost.