Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > Zapomenutá panská zájezdní hospoda Gerňa u Tvarožné

Zapomenutá panská zájezdní hospoda Gerňa u Tvarožné



Celkový pohled na plochu výzkumuV březnu 2021 byl na katastru obce Tvarožná (okr. Brno-venkov) proveden záchranný archeologický výzkum v místě budoucího nového obytného souboru rodinných domů, který bude stát v trati Pod Desátkovými hony na severovýchodním okraji obce. Nedávno tudy prošla rýha nově budovaného vodovodu Šlapanicko, která nedaleko hliníku bývalé cihelny zachytila hroby z období střední doby hradištní a sídlištní jámu ze starší doby bronzové, v místech prováděné stavby byl pozorován okraj liniové prohlubně vyplněné navážkami s novověkou stavební sutí, z níž byl posléze vyzvednut velký „hraniční“ kámen. Novým stavebním pracím bylo proto nutné na lokalitě věnovat ze strany archeologů zvýšenou pozornost.
O to větším překvapením byl na tomto místě, zvaném dříve místopisně „Gerňa“, objev základů dvou zděných kamenných a cihelných staveb, které zanikly ještě v období raného novověku. Šlo nepochybně o pozůstatky bývalé zájezdní hospody zvané Gerňa, vystavěné hrabětem Janem Kryštofem (původně Pruskauer) z Freyenfelsu před rokem 1715 u historické formanské a poštovní cesty vedoucí z Brna do Olomouce, která zanikla po polovině 18. století a následně byla nahrazena novou „Císařskou cestou“, na níž byly zbudované nové hostince (Pindulka, Maxlůvka, Rohlenka a Pozořická pošta).
Kromě dvou zděných kamenných stavení, se podařilo v Tvarožné zachytit pracovníkům ÚAPP Brno, v.v.i. i pozůstatky dvou úvozových cest, z nichž jedna byla starší a druháPohled na negativ obvodové zdi současná se zbořenou hospodou. Z výčtu poměrně chudých nálezů z bývalé hodovní síně lze zmínit stavební keramiku (pálené cihly, zdící, půdové/dlažební), sušené omítané cihly, skleněné tabulky z čirého skla s mosaznými rámečky a fragment římsového kamnového kachle, který mohl být původní instalací u honosně vyhlížejících kamen. Pod podlahou hodovní síně s několika malými sklípky, byl dokonce zachycen tajný sklep, přístupný z podlahy těsnou chodbičkou napojenou na podzemní síň, snad připravený k ukrytí důležitých cenných zásob, nebo k nouzovému ukrytí více osob na způsob středověkých lochů.
Z hospodářsko-obytného křídla objektu pochází nálezy dvou hlubších obilních jam a větší zaniklý sklep, jehož dno leželo již mimo dosah stavby, proto nemohl být kompletně ověřen dostatečně hlubokým sondážním výkopem. Také v této části objektu stála původně výstavní kachlová kamna a okna vyplňovaly mřížky se skleněnými tabulkami zhotovenými z čirého skla promačkávaného důlky. Architektonickou úroveň stavby dotvářela plastická štuková Krejcar města Kostnice z let 1657-1705výzdoba s šedými a bílými omítkovými interiérovými a exteriérovými nátěry. Základem konstrukce objektu byla ložná a jádrová vápenná malta do níž byly vrstveny pálené cihly a lomové kameny, tvořené místní karbonskou drobou a slepencem. Jak dokládají pozůstatky na vápno chudých maltovin, byly rovněž některé cihelné konstrukce stavěny pouze na jílovitou hlínu. Nedopal vápna získaný ze stavební suti náleží k devonským vápencům Moravského krasu, které byly tou dobou páleny ve velkém na katastru sousední obce Mokrá. Nálezy dlouhých kovaných hřebíků, se stříškovitě ukosenou hlavicí, mohou být důkazem střechy pokryté dřevěným šindelem.
Na základě historických map lze vyslovit domněnku, že mohlo jít o objekt velmi podobný bývalé zájezdní hospodě „Kandii“, která stávala v místech dnešní stejnojmenné samoty na trase poštovní cesty z Brna do Podolí. Nález krejcaru města Kostnice z let 1657-1705 může být důkazem čirého nadregionálního ruchu, který probíhal na olomoucké cestě v době moravského baroka.

Fragment římsového kamnového kachle Pohled na vstup do sklepa
Pohled do obilné jámy Nálezy zlomků skla