Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Výzkumy > Výzkumy 2012 > KRALICE NA HANÉ

KRALICE NA HANÉ (okr. Prostějov)
Kralický háj – areál Žaluzie NEVA (P. Fojtík, č. akce 83/12)

Záchranný výzkum související s rozšířením výrobního areálu společnosti Žaluzie NEVA, s.r.o. prostorově přímo navázal na odkryvy realizované zde v roce předchozím (viz Výroční zpráva 2011). Nyní bylo prozkoumáno na 130 archeologických objektů a situací, jejichž převážnou část lze spojovat s rozsáhlou osadou nejmladšího vývojového úseku kultury s keramikou lineární, kde již značná část keramické produkce nese výrazné výzdobné projevy skupiny želiezovské - vedle běžných sídlištních objektů a zbytků mocné kulturní vrstvy byl zachycen též vysoký počet kůlových jam naznačujících možnou přítomnost nadzemní stavby kůlové konstrukce, patrně typického neolitického „dlouhého domu“. Prokopaná část sídliště nejstarších moravských zemědělců poskytla nejen bohatou kolekci keramiky, štípané a broušené industrie, ale například též zcela výjimečně dochovaný exemplář parohového kopáče zdokumentovaného navíc ve svém původním uložení, tj. nade dnem větší exploatační jámy - hliníku. Spíše okrajově zmiňme nečetné projevy osídlení zkoumaného místa v epilengyelu a dále i poněkud výraznější stopy zanechané sídlištními aktivitami lidu platěnického stupně doby lužických popelnicových polí a zcela ojediněle pak také Kelty v době laténské. Zajímavými jsou již tradičně objekty (např. válcovitá jímka po obvodu vyztužená vykotlaným a vypáleným dubovým kmenem, související snad dokonce s řemeslem koželužským), jež spojujeme se zaniklou středověkou osadou „Stará Ves u Prostějova“, která je dnes již nejvíce terénními odkryvy dotčenou a tím patrně i nejšíře archeologicky poznanou památkou tohoto typu nejen v regionu Prostějovska, ale i střední Moravy vůbec. Vedle běžnějších nálezů, tvořených zpravidla bohatými kolekcemi zlomků středověké užitkové keramiky, je nezbytné poukázat zejména na artefakt, který je v našem prostředí zcela nezvyklým a velmi cenným. Tímto je torzo keramického signálního rohu, po staletí oblíbeného poutního suvenýru z nejzápadnějšího německého města Cáchy, který je patrně vůbec prvním nálezem tohoto druhu pocházejícím z českých zemí. Závěrem můžeme vzpomenout i ojedinělou stříbrnou minci - pražský groš z doby vlády českého krále a římského císaře Karla IV. (1346-1378) - získanou detektorem kovu v průběhu odstraňování podorniční vrstvy.