Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Výzkumy > Výzkumy 2015 > BRODEK U PROSTĚJOVA

BRODEK U PROSTĚJOVA (okr. Prostějov)
Pazderny – mimoúrovňová křižovatka (P. Fojtík, č. akce 534/14)

Záchranný výzkum byl vyvolaný výstavbou mimoúrovňové křižovatky nově propojující rychlostní komunikaci R46 s městysem Brodek u Prostějova. Na skryté ploše byla zjištěna archeologická struktura, která se již na první pohled diametrálně odlišovala od dosud známých prostorových schémat běžných pravěkých sídlišť nebo pohřebišť. Tuto tvořily dvě souběžné řady kruhových jam sloužících k ukotvení mohutných dřevěných sloupů, tvořících tak s geometrickou přesností rozložené linie orientované striktně ve směru V-Z. Vnitřní plochu o rozměrech cca 20 x 4 m od východu uzavírala dvojice obdobných „sloupových jam“ a na straně západní na ni navazovala čtveřice velkých obdélných jam. Zmíněné obdélné jámy skrývaly na svých dnech početné kolekce charakteristických keramických nádob (především zvoncovitých pohárů s příznačným dekorem), kamenné nátepní destičky lukostřelců, korálky z jantaru a kosti, ozdoby ze stříbra a zlata nebo kolekci kamenů interpretovaných jako nástroje řemeslníka - kovotepce. Svým charakterem tak ponejvíce připomínaly bohatě vybavené mužské hroby příslušníků staršího vývojového úseku kultury zvoncovitých pohárů (cca 2500 let před Kristem), které však postrádaly jakýchkoliv stop po přítomnosti lidských kosterních pozůstatků a lze je tak označit za „hroby“ symbolické. Přímou souvislost mezi popsanými komponentami posléze potvrdily i nálezy kamenných nátepních destiček nepochybně záměrně uložených hned do tří z dvaceti zachycených sloupových jam; snad ve funkci „základové obětiny“. Ve východní části plochy byly dále zachyceny dvě řady drobnějších kůlových jamek a větší jáma, která obsahovala torzo nádoby mladšího úseku kultury zvoncovitých pohárů (dokládající tedy možné dlouhodobější využití místa). Dále k západu byl zjištěn liniový útvar v podobě mělkého příkopu, který naznačuje možnou existenci kruhového ohrazení, snad obíhajícího výše popsanou „centrální plochu“. Pro nastíněnou terénní situaci nenacházíme v kontinentální Evropě pozdního eneolitu žádných odpovídajících analogií - lze v ní však spatřovat nejen tradici středoevropských neolitických sociokultovních architektur (tzv. „rondelů“), ale i prvky objektů typu „henge“ známých ze západní Evropy a britských ostrovů. Nepochybně i v tomto případě šlo o předem promyšlenou stavbu odrážející tehdejší znalosti geometrie a snad i astronomie - spojující více možností svého využití, od potřeb sociálních a kultovních, až po možné uplatnění při sledování pohybu nebeských těles.