Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Výzkumy > Výzkumy 2017 > BRNO-TRNITÁ

BRNO-TRNITÁ (okr. Brno-město)
Areál bývalé Vlněny – CTP Invest, budova H (I. Čižmář, č. akce 670/16)


Výzkum v areálu bývalé Vlněny, který prováděl ÚAPP Brno, v.v.i. a Archaia Brno o.p.s., pokračoval v roce 2017 od měsíce ledna v ploše budovy H, kde se podle očekávání podařilo zachytit část koryta zaniklého Svrateckého náhonu, který je v písemných pramenech doložen již od vrcholného středověku. V prostoru plochy 2 byl následně odkryt úsek náhonu v celkové délce cca 30 m, šířka regulovaného koryta pak dosahovala až 6 m. Zásypové vrstvy náhonu byly postupně odebírány od nejmladších (pol. 19. stol.) po nejstarší až na dno koryta (16. stol.). V mocném souvrství se vyskytovaly kumulace především novověké keramiky, včetně celých nádob, četné pozůstatky zvířat, mezi kterými dominovaly kravské rohy, dále množství drobných nálezů jako jsou mince, svátostky, prstýnky, knoflíky, náprstky, části mosazných kování atp. Ve starších vrstvách z 16. – 17. stol. byly časté nálezy brněnských pohárů. Zajímavostí jsou také dvě lidské lebky nalezené ve vrstvách ze 17. stol. v korytě náhonu – interpretace jejich výskytu je ovšem zatím nejasná.
Severně bylo také zachyceno torzo tzv. přeložky Svrateckého náhonu (viz níže). V zásypu souvisejícím se zánikem náhonu v 50. letech 20. stol. byly vyjma recentního odpadu nacházeny četné lahve od piva, vína a limonád s emblémy brněnských stáčíren, prvorepublikové vojenské přezky (jedna také se znakem Slovenského státu).
Při ulici Dornych byly pak zachyceny destrukční vrstvy a planýrky z 15. století, související patrně s destrukcí zástavby během válečných událostí v 15. století.
Od dubna byl archeologický výzkum přesunut na sousední plochu budoucích podzemních garáží pod budovami A a B, plocha 3. V první, severní části, se nacházely splachové vrstvy s nevýraznými nálezy pravěké keramiky. Identifikován zde byl střep kultury se zvoncovitými poháry a nepočetná keramika z doby bronzové a laténské. Plocha byla prozkoumána opět ve čtvercové síti, zjištěno bylo několik objektů s pravěkým materiálem, který neumožnil bližší dataci. Kromě toho byla v kulturní/splachové vrstvě odkryta kostra ve skrčené poloze bez milodarů. Ze středověkých archeologických situací je možné zmínit dva středověké liniové žlaby vymezující areál, ve kterém byly zkoumány archeologické situace datované do 2. pol. 13. stol. Podařilo se zde také prozkoumat několik chlebových pecí překrytých povodňovými sedimenty a dále studny s dřevěnou konstrukcí.
Druhá, jižní část výzkumu, pak zahrnovala opět zaniklé říční koryto (patrně bývalé rameno řeky Svratky), ve kterém se podařilo prozkoumat dalších téměř 70 m délky Svrateckého náhonu až na dno z počátku 16. stol (celková délka prozkoumaného náhonu tak dosáhla téměř 100 m). Při severním břehu náhonu byly současně také odkryty přilehlé dřevěné konstrukce obdélného tvaru a trámové srubové konstrukce neznámého účelu, rovněž z počátku 16. stol. Tyto souvisí s nejstarší z dosud zachycených úprav koryta tvořenou soustavou dřevěných kůlů zpevňujících břehy náhonu. Na obou březích koryta byly odkryty přilehlé dřevěné konstrukce z počátku 18. stol., které souvisely patrně buď s výrobními aktivitami, nebo mohly být využity jako sádky na ryby. K těmto konstrukcím se váže další fáze regulace náhonu. Jedná se o úpravy koryta tvořené dřevěnými svislými zahrocenými trámy a na ně nabitými podélnými fošnami. Všechny fáze byly doloženy v ohybu náhonu, který byl nejvíce namáhán vodním tokem a musel tak být často opravován. Jedná se o období mezi 1. čtvrtinou 18. stol. a přelomem 18. – 19. stol.
Současně byly sondážemi zkoumány také recentní zásypy místní přeložky náhonu ze 40. let 19. stol., která byla zbudována v souvislosti s rozvíjející se výstavbou průmyslového areálu a novou parcelací budov. Jihozápadní část námi zkoumaného starého náhonu byla proto celkově zasypána a bylo vystavěno koryto nové, výše položené z kameno-cihlového zdiva. K definitivnímu zániku náhonu došlo stejně jako v dalších brněnských částech mimo jiné z hygienických důvodů po druhé světové válce.