V průběhu července probíhaly další odkryvy na jedné z nejvýznamnějších lokalit na Moravě, rozsáhlé centrální aglomeraci z doby laténské v Němčicích. Výzkum stejně jako minulý rok zajišťoval Ústav archeologické památkové péče Brno ve spolupráci s Moravským zemským muzeem v rámci projektu GAČR „Centrální aglomerace Němčice nad Hanou. Interdisciplinární výzkum klíčové lokality doby laténské na Moravě.
Letošní výzkumy probíhaly na třech plochách. Nejrozsáhlejší odkryv probíhal v severozápadní části lokality (plocha 3), kde byl prozkoumán sakrální objekt zhruba čtvercového půdorysu o stranách 13 × 13 m, který byl již dříve zachycen za pomoci geofyzikálního měření. Ve vnitřní ploše ohraničené příkopem byly zjištěny dva žárové hroby, ze kterých se dochovala pouze dna nádob s kremací datovaná s určitou opatrností do střední doby laténské. Příkop okolo svatyně byl cca 2 m široký a 1 m hluboký se zahroceným dnem. Po provedení řezů byla na profilech zjištěna vždy stejná situace, tj. spodní uloženinu tvořila promísená hlína představující první fázi zanesení příkopu – tato
vrstva obsahovala pouze minimum nálezů bez bližší vypovídací hodnoty. Na ni nasedala tmavá vrstva, opět bez nálezů, téměř nerozeznatelná od svrchní vrstvy, v níž se nacházel běžný sídlištní materiál z mladší doby laténské. Na rozhraní posledních dvou vrstev bylo nalezeno několik částí železných mečů, úmyslně poškozených. Tyto tzv. „zabité meče“ nejsou na keltských pohřebištích ničím výjimečným, deformovány byly po smrti bojovníka často také hroty kopí, příp. další. V kontextu němčické „svatyně“ by však mohly představovat způsob symbolického ukončení zdejších rituálních aktivit v důsledku rozmachu obchodního a výrobního centra a potřeby uvolnit tento prostor pro urbanizační záměry. Skutečnost, že nebyl posvátný areál využíván a respektován po delší časové období, potvrzuje jednak svrchní vrstva, v níž se nacházelo množství sídlištního materiálu, tak i zahloubená chata z mladší doby laténské porušující příkop přímo v jihovýchodním rohu svatyně.
Na sousední ploše (plocha 2) byla prozkoumána na svou dobu poměrně velká chata obdélníkového půdorysu (7 × 4 m), v jejímž zásypu se dochovalo množství zvířecích kostí, zlomků keramických nádob, ale také části skleněných náramků a korálků. Odebrány byly rovněž vzorky pro paleobotaniku a mikromorfologii. V rohu plochy byla později částečně prozkoumána zásobní jáma z mladší doby laténské.
Největší překvapení však přineslo dokončení výzkumu plochy zkoumané v minulém roce (plocha 1), těsně sousedící s prostorem sklářské dílny, kde se podařilo odkrýt zahloubený výrobní objekt s doklady zpracování jantaru. Předchozí sezónu byl nález jantarové suroviny novinkou, jelikož mezi tisíci nálezy z povrchových prospekcí na lokalitě tento materiál do té doby zastoupen vůbec nebyl. Nyní jsme však kromě velkého množství suroviny rozpoznali drobné jantarové korálky, jejich polotovary i větší soustružené exempláře. Podlahová vrstva byla hustě pokryta drobnými zašlapanými úlomky, které vznikly při opracování korálků. Na Moravě jde prozatím o jedinou dílnu zaměřenou na zpracování jantaru pro 3.–2. století př. Kr., jedna časně laténská dílna byla objevena minulý rok v Polešovicích a výrobní objekty byly již dříve dokumentovány v rámci dlouholetých výzkumů pozdně laténského oppida Staré Hradisko.
Archeologie a veřejnost
Archeologický výzkum navštívilo během necelého měsíce trvání značné množství zájemců z řad odborné i laické veřejnosti. Němčická lokalita je mezi archeology natolik proslulá, že mezi návštěvníky a pracovníky nechyběli kolegové z Čech, Slovenska, Polska a Francie. Kromě průběžného provázení obyvatel okolních obcí jsme se zapojili do prohlídek v rámci Archeologického léta organizovaného již třetím rokem Archeologickým ústavem AV ČR. Po celé prázdniny bylo možné navštívit desítky archeologických lokalit a výzkumů po celé České republice a kromě Němčic jsme se letos věnovali tradičně také oppidu Staré Hradisko.