V průběhu července až září 2023 probíhaly zemní práce spojené s výstavbou bytového domu v poloze „Za kapličkou“, k. ú. Drahanovice, okr. Olomouc. Již předešlé archeologické odkryvy v těchto místech potvrdily existenci žárového pohřebiště platěnické skupiny východohalštatské kultury - narušení komorového hrobu starší doby železné výkopem základových pasů stavby nebylo tedy přílišným překvapením. Původně patrně ve čtvercové hrobové jámě o rozměrech cca 150 x 150 cm bylo pod kamennou konstrukcí/závalem uloženo nejméně 10 povětšinou bohatě zdobených keramických nádob doby halštatské a železný nožík, který nepochybně spočíval v blízkosti masitého milodaru pro zemřelého, jehož kremační pozůstatky se koncentrovaly v jihozápadní části pohřební komory, a to spolu se zbytky železného náramku, železné harfovité spony, železné břitvy?, nejméně tří
železných jehlic a zbytku bronzové náušnice/záušnice. Na základě současného stavu poznání středomoravských pohřebišť doby halštatské můžeme uložení pohřbu klást do stupně HaC2 (mezi léta 675-625 před Kristem) a s ohledem k jeho výbavě také hovořit o pohřbené ženě náležející vyšší střední společenské vrstvě, tedy k lépe situovaným obyvatelům venkovského sídliště, kteří byli obklopeni téměř všemi výdobytky své doby, ale nedosahovali luxusu tehdejších elit (tj. zejména importovaného zboží obchodovaného na delší vzdálenosti nebo vyráběného cizími řemeslníky „na zakázku“). Za přínosné můžeme považovat především dva exempláře železné jehlice s vícenásobnou hlavicí, která se zdá být lokální (středomoravskou) variantou s časově pevněji vymezeným výskytem (viz především elitní hrob s vozem, hrob č. 2/1926, z lokality „Na Šťastných“ u Seloutek, okr. Prostějov) a lze jí patrně do budoucna vyčlenit jako geograficky specifický a datačně významný artefakt označený jako „železná jehlici typu Drahanovice“.