Počátkem měsíce července tohoto roku proběhla na jedné z parcel při severním okraji obce Dětkovice, okr. Prostějov, v poloze s pomístním názvem „Za zahradama“, výstavba přípojky inženýrských sítí určených pro budoucí rodinný dům. Plánovaná stavba je situována v blízkosti známého pohřebiště Slovanů mladší doby hradištní, které bylo do literatury uvedeno již na konci 19. století, kdy zde archeolog I. L. Červinka odkryl hroby datované stříbrným denárem uherského krále Ondřeje I. V roce 2000 a především pak v letech 2009 až 2013 zde realizovalo prostějovské pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i., sérii záchranných odkryvů, které zdokumentovaly
celkem 134 hrobů náležejících do průběhu 11. století. Počtem hrobů tak dětkovické pohřebiště řadíme mezi největší dosud zkoumané venkovské nekropole mladohradištního období na Moravě. Stavebníkem oznámený objev lidských kosterních pozůstatků v trase pokládky vodovodního a kanalizačního řadu tak nebyl přílišným překvapením. Vedle jednoho hrobu poškozeného výkopem se podařilo zachytit a v úplnosti prozkoumat další dva hroby. Již při zahájení odkryvu bylo však zřejmé, že značná hloubka hrobové jámy není v souladu s obvykle mělkými hroby mladohradištními, což následně potvrdil i nález dvou keramických nádob uložených v nohách zemřelého (hrob č. 2/2023 či jinak Dětkovice, hrob č. 136). Hrob č. 3/2023 (137. slovanský hrob z Dětkovic) byl sice bez nálezů, poskytl ale velmi zajímavou terénní situaci v podobě negativu 
pohřebních nosítek, tzv. „már“ neboli „lůžka mrtvého“. Tyto se zřetelně odlišovaly od okolního zásypu, což umožnilo zachytit jejich původní tvar, a to včetně polohy podstavných nožek, které se otiskly do jinak intaktního podloží hrobové jámy – odkrytá situace tak připomněla obdobné zjištění z hrobu č. 25/2005 na velkomoravském pohřebišti v nedalekém městě Prostějově (zde na ul. Okružní). Aktuální záchranný archeologický výzkum tedy bezpochyby zasáhl starší část výše zmíněného dětkovického raně středověkého pohřebiště, kterou můžeme časově klást zřejmě do průběhu pokročilejšího 10. století. Jedná se tak o velmi cenný doklad počátků pohřebiště patrně v období povelkomoravském – tedy v době „nejtemnějšího úseku moravských dějin“, kdy o Moravě postrádáme věrohodnějších a ucelenějších zpráv. Lze tak očekávat, že v brzké době odkryjeme i další hroby, které nám pomohou osvětlit situaci na střední Moravě v době zmíněného „historického temna“.