Rozšíření dálnice D1 Brno centrum jih

Již od prosince 2022 probíhá ZAV na katastrech Brna-Horních a Dolních Heršpic ku příležitosti rozšíření dálnice D1. Ve větším úseku stavebních prací se podařilo zachytit sídliště kultury nálevkovitých pohárů, horákovské halštatské skupiny, doby římské a pohřebiště ze starší a mladší doby železné. Pohřebiště z doby halštatské reprezentují dvě oddělené nekropole s menšími žárovými a většími komorovými hroby, z nichž některé byly původně asi pod mohylovými náspy nebo stavbami domů mrtvého. Pohřební aktivity dokumentují souvislou epochu 7.-4. stol. př. Kr. a náleží k jedněm z mála přímých dokladů plynulého vývoje jihomoravského halštatu do doby laténské. K významným nálezům patří i mohutné komorové hrobky se vstupními schodišti s pohřby bojovníků, vybavené železným mečem, kopími a koňskými postroji. K jejich protějškům náleží hroby dívek a žen s honosnými bronzovými a zlatými garniturami krojů, z nichž vyniká pohřeb dospělé ženy vybavený železným „vřetenem“ s jantarovou hlavicí a kompozitním pásem sestaveným z drobných bronzových kroužků uspořádaných do pravidelných geometrických vzorů. Pohřební keramika naznačuje dálkové kontakty s Bavorskem na horním toku Dunaje, další pak napovídá o soužití s tvůrci dolnorakouské kalenderberské skupiny a platěnické skupiny na střední Moravě. Početné nálezy jantarových výrobků prokazují tranzitní polohu lokality ležící na trase dálkové jantarové stezky vedoucí z Pobaltí Moravou do severozápadního Středomoří. Osídlení z této doby dokumentují zásobní jámy a další objekty, dokumentované vzácným nálezem bronzové obloukové spony s uzlíkovým lučíkem, snad jihoalpské provenience.

Nález okrajové části pravoúhlého sídelního areálu ohrazeného plotem, jež zjevně zanikl požárem, naznačují existenci raného hospodářského dvorce, který mohl zaniknout zhruba v rozmezí 10. a 9. stol. př. Kr., tj. zhruba v době, kdy zde vrcholí osídlení KSPP a o slovo se začíná postupně hlásit starší doba železná. V době halštatské byl podle nových indicií na střední terase Svratky zbudován pravouhlý areál obklopený příkopy, který se snad podobal podunajským dvorcům typu Herrenhof. Současně byla v blízkosti zaniklého dvorce z období KPP a na vyšší terase založena dvě pohřebiště. To, které se přimykalo k bývalé hrazené osadě z konce doby bronzové, dokumentuje svými prostšími žárovými pohřby a následně i kostrovými, epochu 7.-4. stol. př. Kr. K panskému dvorci lze pak vztáhnout část skupinového pohřebiště využívajícího náhorní terasu od 1. pol. 7. stol. př. Kr. Výsledný vzhled panského dvorce je však díky malému rozsahu odkryvu značně nejistý. Snad byl dvoudílný, obehnaný menšími příkopy se sloupovým plotem na vnitřní straně. Keramika ze dna příkopu naznačuje založení hypotetické fortifikace během rozmezí fáze Ha C2, z vyššího zásypu příkopu pak naznačuje možnost pozvolného zániku fortifikace v mladší fázi halštatu Ha D1 a úplný konec v pozdním halštatu, popř. časné době laténské. V samotném závěru byly do svrchních úrovní ukládány kostrové hroby doby laténské (Lt B?).