O nás

• Organizační struktura

• Granty

• Informace dle vyhlášky 259/2012 sb.

• Rozpočty

   

Historie vzniku ÚAPP Brno

    Ústav archeologické památkové péče Brno vznikl delimitací části Archeologického ústavu AV ČR Brno k 1. dubnu 1993. Byl zřízen rozhodnutím ministra kultury ČR č. 7/1993 ze dne 18. března jako příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR s hlavním předmětem činnosti spočívajícím v provádění předstihových a záchranných archeologických výzkumů a jejich zpracovávání. S účinností od 3. května 1995 byl ústav pověřen výkonem archeologické památkové péče na území čtrnácti okresů (Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Znojmo, Žďár nad Sázavou) bývalého Jihomoravského kraje.
    V roce 1993 zahájil Ústav archeologické památkové péče Brno svoji činnost s 25 pracovníky, z nichž 12 mělo vysokoškolské vzdělání. Během let postupně docházelo k personálním obměnám a v poslední době i k výraznému omlazení kolektivu.
    Od počátku do 30.6. 2012 byl ředitelem doc. PhDr. Miloš Čižmář, CSc., od 1.7. 2012 do 30.6. 2022 byla ředitelkou Mgr. Andrea Matějíčková a od 1.7. 2022 je ředitelem Mgr. Michal Přichystal. Ústav má sídlo v Brně - Husovicích na Kaloudově ulici. Od svého založení má detašované pracoviště ve Zlíně (které se v roce 2018 přesunulo do Kroměříže), od roku 1995 v Prostějově, od roku 1998 ve Vyškově a od roku 2000 ve Znojmě.
    Od 1. dubna 2001 přešel ústav převodem zřizovatelských funkcí podle zákona číslo 157/2000 Sb. z Ministerstva kultury ČR na nově vzniklý Jihomoravský kraj.
    Od 1. ledna 2007  se stal Ústav archeologické památkové péče Brno veřejně výzkumnou institucí.
    Instituce vznikla na základě rozhodnutí zastupitelstva Jihomoravského kraje v souladu s §31 odst. 6 zákona 341/2005 o veřejných výzkumných institucích. Zřizovatelem je Jihomoravský kraj.


Přehled činnosti ÚAPP Brno

    Hlavní činností Ústavu archeologické památkové péče je zabezpečování záchranných archeologických výzkumů, zajišťujících investorům splnění  podmínek stavebního povolení podle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. V souvislosti se stavebním řízením podává ústav odborná vyjádření, těžiště činnosti však spočívá v realizaci záchranných výzkumů.  Rozsáhlé výzkumy jsou realizovány při výstavbě nových výrobních areálů našich i zahraničních firem, nákupních a administrativních center a bytových domů. Řada záchranných akcí probíhá také při opravách sakrálních objektů - kostelů a klášterů - a rovněž některých moravských hradů a zámků. Nezanedbatelné výsledky přináší sledování výkopů pro plynovody, kanalizace a další inženýrské sítě.
    Značná část kapacity pracoviště je věnována zpracování terénních výzkumů; o všech akcích jsou téměř vždy do půl roku od jejich ukončení vyhotoveny podrobné nálezové zprávy a většina nálezového fondu je vzápětí předávána do příslušných muzeí.
   Ústav spolupracuje s Národním památkovým ústavem na projektu „Státní archeologický seznam České republiky“, v jehož rámci se podílí na zpracování území s archeologickými nálezy okresů Brno-venkov, Blansko, Prostějov, Vyškov a Znojmo. ÚAPP Brno je regionálním správcem dat pro okresy Blansko a Znojmo. Průběžně je také doplňována archeologická topografie vybraných katastrů obcí okresu Břeclav a Prostějov, zveřejňovaná postupně v časopisech Jižní Morava a Střední Morava.
    Dlouhodobým záměrem ÚAPP Brno je provádění evidence a dokumentace archeologických nemovitých památek na Moravě. Získané výsledky přispívají nejenom k jejich památkové ochraně, nýbrž i k posunu dosavadních znalostí o vývoji pravěkého a slovanského osídlení moravského území. Ve středu pozornosti byla především evidence a dokumentace hradisek a mohylových pohřebišť. Významnou složkou poznání moravských archeologických lokalit bylo po dlouhá léta na našem ústavu na vysoké úrovni realizované letecké snímkování, jehož vůdčí postavou byl zemřelý Miroslav Bálek.
    Odborní pracovníci ústavu jsou řešiteli vědeckých úkolů realizovaných v rámci projektů Grantové agentury ČR.
   Snahou ústavu je nejenom provádění archeologických výzkumů a jejich základní zpracování, nýbrž i odborné vyhodnocení a především zveřejňování. Pracovníci ústavu publikují celou řadu odborných prací a přednášejí na našich i zahraničních vědeckých setkáních.