Ve čtvrtek 29. 8. 2024 se uskutečnila ve spolupráci s J. Plchem z Jedovnic terénní exkurze směřující do údolí Jedovnického potoka. Sraz byl před OÚ v Jedovnicích a na lokalitu jsme se rozvezli osobními vozidly. Nenáročná vycházka určená především veřejnosti byla zaměřená na relikty středověkého a raně novověkého osídlení v okolí Penzionu Kůlna a Lipového kopce, kde se podařilo pracovníkům ÚAPP Brno,
v.v.i. při výstavbě nového vodovodu v letech 2021-22, zachytit archeologické struktury vážící se na terénní situace lokalizované zde před časem E. Černým, J. Plchem a M. Režným z Rychtářova. K nejvýznamnějším se váží pozůstatky zaniklého hospodářského dvora Dvorce, rybniční soustavy, milířišť, brodu, písečníků, vápenky a kamenolomů, které tvořily zázemí projektované stavby feudálního sídla, jehož počáteční stavební terénní úpravy byly zaznamenány na 
severozápadní ostrožně Lipového kopce, zvané „Vápencová skála“. Obšírná diskuze, zaměřená na výzkum zaniklých středověkých vesnic a šlechtických sídel, řešila problematiku jak archeologickou, tak historickou. Zatím co rozestavěné feudální sídlo náleží s největší pravděpodobností do období pozdního středověku a nebylo již nikdy dostavěno, Dvorec v podhradí lze historicky spojit s roky 1406 a 1437 a datovat archeologickými nálezy ještě do 15.-17. století, kdy byla činná i vápenická dílna na „Vápencové skále“, využívající surovinových zásob zbylých po nedokončené středověké stavbě. Vesnice tvořící geograficky nejbližší hospodářské zázemí projektovaného „hradu“ (Budkovany, Bystřec, Dvorce) zanikly v 15. století v rámci markraběcích válek během násilných střetů mezi Holštejny a Kunštáty. Jediný Dvorec pak mohl válečné události přečkat a působit od 16. století jako součást kotvrdovické a následně v 17. století i jedovnické stavební huti. Závěrečnou etapu existence huti dokumentuje asi nejlépe vápenka disponující jámovým milířištěm, které bylo radiometricky datováno do rozmezí 17. a 20. století.
 |
 |