Stejně jako v minulých letech probíhá i v roce 2024 v lomu Mokrá (Heidelberg Materials CZ, a.s.) předstihový záchranný výzkum. Tentokrát se pozornost archeologů ÚAPP Brno, v.v.i. upřela na oblast východního předpolí lomu Břidla (Pacholčí, Sádky), kde před časem proběhla rozsáhlejší rekultivace okrajového prostoru lomu. Tato oblast Mokerské plošiny je zajímavá zejména tím, že se tu dotýkají současně tři katastry obcí Mokré, Hostěnic a Sivic, nesoucí doposud původní historické hraniční značení stabilního katastru z 19. století. Z větší části lomem ještě nedotčený terén tu skrývá pozůstatky značného množství starých úvozových cest, mezních pásů zaniklé hospodářské plužiny, dvou menších vápenických pecí, a také válečné okopy.
O to větším překvapením byl nečekaný nález velké jámové vápenické pece v trati Pacholčí o impozantních rozměrech cca 11 x 15 m a hloubce 3 až 4 m. Na základě drobné zjišťovací sondáže se podařilo zjistit, že svrchní část objektu, zaplněná uhelným prachem, sloužila naposledy jako zahloubená plošina vápenického milířiště. K vápenici v té době náležela ještě zemnice a dvě milířovací plošiny, které produkovaly k podpoře výpalu vápna dřevěné uhlí. Hrubým statistickým výpočtem bylo zjištěno, že milíř vápenky mohl být po navršení tvořen až 148 m3 uhlí a 295 m3 vápence. Šlo tedy o vsázku mimořádného objemu cca 443 m3. Nalezené zlomky keramiky a kovové předměty předurčují stáří milířovacího zařízení do rozmezí 17.-19. století, vápenice tedy souvisela s barokním obdobím a svou polohou (dnes katastr Hostěnice) mohla být využívána dvěma panstvími současně. 
Předně velkostatkem Podolí, který byl součástí majetku kapituly sv. Petra v Brně a rovněž velkostatkem Pozořice, jenž byl v majetku knížecího rodu z Lichtensteina. Na základě informace z 50. let 18. století lze současně uvažovat o podnikatelském podílu na výrobě vápna u Mokré kapitulním nájemcem J. Kollochem z Brna, jehož rod měl snahu obchodovat v oblasti Drahanské vrchoviny nejen vápnem, ale i dřevem, což mohlo následně vést až ke značnému vydrancování zásob lesního porostu na pozemcích obce.
Hlubší zjišťovací sondy současně potvrdily, že milířišti předcházela vápenická pec značně neobvyklé
konstrukce. Její stáří určuje nalezená keramika do vrcholného středověku (13.-14. stol.), čímž se objekt řadí hypoteticky k objektům panství rodu z Pozořic, budujícího si na počátku 14. století nedaleko Hostěnic hrad Vildenberk. Pec byla značně neobvyklá v tom, že měla podvojná peciště umístěná po stranách s mezilehlým obdélným obslužným prostorem a byla opatřena celkem 12 topnými kanály. Její celková vsázka mohla po přepočtech představovat objem vápence až 268 m3, díky čemuž se v současnosti jedná o absolutně největší vrcholně středověké periodické vápenické vypalovací zařízení na Moravě a snad i v celé Evropě. Pokud pálila pec vápno současně v obou pecištích, byla schopná okamžité produkce až 240 m3 páleného kusového vápna o váze cca 287 tun. Ojedinělost referovaného zařízení a gigantická výrobní kapacita, otevírá opět nezodpovězenou otázku možného královského založení mimořádně rozlehlého hradu Vildenberk Přemyslovcem Václavem II. a jeho následné hypotetické zcizení venkovskou šlechtou po jeho skonu roku 1305.
Objekt vápenické pece byl zaevidován a zdokumentován. Momentálně jej není nutné podrobovat záchrannému výzkumu, neboť leží již mimo aktivně těženou část ložiska Mokrá, díky čemuž mu v nejbližších letech nehrozí žádné poškození.
Archeologové vykutali u Brna gigantickou středověkou vápenku - Novinky.cz - 26. 9. 2024