Výzkum na trase železnice - Víceměřice

V souvislosti s rozsáhlou modernizací železniční trati mezi Brnem a Přerovem bylo částečně zasaženo také katastrální území obce Víceměřice (okr. Prostějov). Úsek modernizace s pracovním názvem „stavba 4“ se týká prostoru mezi Nezamyslicemi a Kojetínem a prochází východní částí katastru Víceměřic v polních tratích s pomístními názvy „Trávník“, „Podíly“ a „Obecnice“. V tomto prostoru byly predikčním modelem, skládajícím se z pokladů dostupných v archivech, leteckého snímkování, terénní prospekce (povrchové sběry / detektory kovů) a geofyzikálního měření vytipovány celkem 3 lokality s vysokou pravděpodobností výskytu archeologických objektů a situací.

V případě lokality 1 v trati „Trávník“ jižně od Brodečky byly po skrývkách ornice a následném strojním začištění identifikovány pouze liniové prvky související s přírodní činností (erozní rýhy, resp. dočasná a zaniklá koryta lokální vodoteče) nebo linie související s původní parcelací (cesta vedoucí po rozhraní menších parcel ve směru SV-JZ viditelná na II. vojenském mapování a indikačních skicách stabilního katastru).

V souladu s predikčním modelem bylo na dalším úseku (Lokalita 2 – trať „Podíly“) jižně od komunikace ve směru Víceměřice – Němčice n. / H. (naproti hřbitova) identifikováno několik archeologických situací, do jisté míry kopírující anomálie viditelné na geofyzikálních podkladech. Jednalo se o část sídliště z doby římské z prvních století našeho letopočtu, kdy na území Moravy sídlily germánské kmeny. Prozkoumány byly dvě residenční stavby kůlové konstrukce, respektive chaty s podlahou částečně zapuštěnou pod úroveň terénu. V jejich výplni se objevilo poměrně bohaté množství materiálu (zlomků kuchyňských nádob, tvořící původní vybavení domácnosti), zlomků zvířecích kostí, ale také drobných předmětů souvisejících s podomáckou výrobou (kostěná šídla) nebo součásti oděvu (bronzová spona s klínovitě rozšířenou patkou). V keramickém souboru jsou zastoupeny také nádoby, jejichž původ není místní a lze jej hledat až za hranicemi germánského teritoria v oblasti Říše římské (předběžným odhadovaným výrobním centrem této specifické na kruhu točené keramiky s červenou engobou je oblast Panonie). Nálezy je možné datovat do přechodného horizontu tzv. markomanských válek na konci 2. století našeho letopočtu.

Kromě sídlištních objektů zasluhuje zvýšenou pozornost přítomnost pohřebiště z mladší fáze doby železné, které bylo založeno na nevýrazném návrší v západní části skryté plochy, které okolní terén před zahájením stavby převyšovalo o maximálně pár desítek centimetrů. Pohřebiště je birituální, objevují se zde hroby kostrové i žárové, v jednom případě dokonce kombinace obou těchto pohřebních praktik. V jedné z hrobových jam byla ve spodních partiích uložena inhumace a v horních partiích pak rozptýlena kremace. Mezi prozkoumanými hroby se objevil i jeden „bojovnický“ hrob vybavený železným mečem, kopím a štítem, ze kterého zůstala zachována středová puklice. V dalším z hrobů byla uložena žena, která byla do posmrtného života vybavena poměrně bohatou garniturou šperků, sestávající ze dvou náramků, řetězového bimetalického opasku (železné řetězy kombinované s bronzovými spojkami, závěsky a záponou) a několika sponami. V dalších (nejspíše ženském) hrobě byl objeven sapropelitový náramek. Tento šperk vyrobený z druhohorních usazenin vyskytujících se v okolí černouhelných slojí má svůj původ mimo území Moravy. Další z hrobů byly vybaveny méně honosně, standardně se v nich vyskytly spínadla oděvu (spony) nebo keramické nádoby. Zemřelí byli do hrobových jam orientovaných přibližně ve směru S-J ukládání v natažené poloze na zádech s pohledem směřujícím k jihu. Z antropologického hlediska však kosterní pozůstatky poskytujíc pouze málo informaci, jelikož jsou kosti někdy téměř dokonale stráveny a dochovaly se ve velice špatném stavu. Přesto se jedná o poměrně zásadní zjištění o existenci pohřebiště z období historických Keltů, navíc v blízkosti významné aglomerace na pomezí Němčic a Víceměřic, které je dlouhodobě sledováno a v poslední době již také zkoumáno kvůli svému nadregionálnímu významu. Časově je možné pohřebiště na základě milodarů z hrobů zařadit na přelom třetího a druhého století před naším letopočtem.        

Výzkum probíhá také v lokalitě č. 3, v trati „Obecnice“ na rozhraní katastrů Víceměřic a Nemčic nad Hanou, mezi stávající železniční tratí a silnicí. V tomto prostoru se prozatím podařilo identifikovat a prozkoumat několik desítek sídlištních objektů, které jsou v tomto případě řazeny materiálem z jejich výplní do mladší doby kamenné. Objevují se zde kamenné nástroje, lidově označované jako „pazourky“, kamenné sekerky a poměrně široké spektrum keramiky náležející lengyelské kultuře.

Výzkum bude ukončen pravděpodobně v průběhu prázdnin a plocha bude následně předána zhotoviteli zemních prací k dalšímu postupu.